Dnes už to heslo není tak slyšet, ale ještě nedávno se v souvislosti s dlouhodobým ekonomickým vývojem často hovořilo o „znalostní ekonomice“. Definice takové ekonomiky je poměrně složitá. Ale tak nějak tušíme, že jde o vyspělou ekonomiku, která se zaměřuje na sofistikované zboží a služby s vysokou přidanou hodnotou. Hodně práce tam dělají roboti, lidé potřebují vyšší vzdělání, protože hlavně řídí, programují, ovládají. A v neposlední řadě jde o ekonomiku, která stojí na výzkumu a vývoji. Podívejme se nyní na korporátní a národní přeborníky v oblasti investic do R&D.
Výzkumní přeborníci
V grafu je vyznačen podíl investic do výzkumu a vývoje k tržbám společností. Tomuto globálnímu žebříčku celkem s přehledem dominuje . Jeho investice v této oblasti podle grafu odpovídají asi 17 % tržeb a je jistě pozoruhodně, že i přesto se firma ve snaze udržet a rozšířit podíl na trhu musela uchýlit k podvodům. Na druhém místě je s necelými 15 % tržeb směřovanými do výzkumu a vývoje a na třetí místo dosáhl s cca 12 % tržeb:
Zdroj: FT
V první desítce „výzkumníků“ tedy najdeme celkem dvě automobilky – vedle se sem dostala i japonská . K tomu přidejme tři výrobce léků a zbytek jsou technologie v hmatatelnější, či méně hmatatelné formě.
Nyní se přesuňme na úroveň jednotlivých zemí. Z druhého grafu je zřejmé, že výzkumným přeborníkem je Izrael, kde jsou do R&D investovány asi 4,2 % HDP. Na druhé místo se dostala Korea a na třetí Japonsko. Z evropských zemí je na tom nejlépe sever: Finsko, Dánsko, Švédsko. Česká republika s 1,9 % HDP investovanými do R&D je pod průměrem OECD (2,4 %), za námi jsou země jako Kanada, či Norsko (my nemáme ropu, ani další přírodní suroviny), a třeba jih eurozóny s Ruskem, či Rumunskem.
Směrem k ekonomice znalostní, či marketingové?
Při pohledu na uvedená čísla mě napadly zejména dvě otázky: Kde je ? A kde jsou Spojené státy? Odpověď na tu druhou nalezneme v grafu – s investicemi do R&D odpovídajícími 2,8 % jsou na tom Spojené státy o něco lépe než průměr OECD, ale o žádný světoborný výkon nejde. Jinak řečeno, dlouhodobě nejvýznamnější a asi i nejdynamičtější ekonomika světa si vystačí zhruba s průměrnými investicemi do výzkumu a vývoje. V čem je tedy její přednost?
Diskuse o konkurenční výhodě USA může být určitě obsáhlá, ale já si dovolím tvrdit, že jí lze zkrátit pohledem na její současnou ikonu: . Čímž se zároveň dostáváme i k oné otázce: Kde je tato firma na žebříčku investic do výzkumu a vývoje? Mezi první desítku se totiž nedostala i přesto, že je naopak na špičce investičního pelotonu. a jeho produkty jsou přitom dnes pro řadu spotřebitelů synonymem technologického pokroku a vyspělosti. Její absenci v první desítce korporátních výzkumníků pak lze vysvětlit dvěma způsoby:
Apple je prostě dokonalý a s mnohem menšími (relativními) investicemi dokáže dosáhnout mnohem většího technologického pokroku. Nebo a jeho výrobky nejsou ani tak o nových technologiích jako o marketingu. Hrdým držitelem jeho produktů sice nejsem, ale zdá se mi, že druhá možnost toho má hodně co do sebe. A zároveň to možná hodně říká i o konkurenční výhodě americké ekonomiky a o významném rysu všech ekonomik vyspělých a jejich dalším směru.
Je možné, že se pohybujeme k ekonomice znalostní, už léta jsme ale hlavně ekonomikou marketingovou a tento trend neustále sílí. Pokud se dnes například podíváme na reklamu na nějaké auto, o technické stránce tohoto produktu se toho moc nedozvíme. Veškeré sdělení se orientuje v podstatě na to, jak nás budou díky novému autu vnímat ostatní. A toto budování „image“ je hnacím motorem všech ekonomik, kde jsou základní potřeby (pře)saturované. Na jednu stranu je to zdroj nekonečné poptávky (jak správně predikuje ekonomická teorie). Na straně druhé je to zdroj nekonečné frustrace, protože se snažíme naplnit misku, která nemá dno. Investice do R&D a znalostní ekonomika jsou na místě druhém, na prvním je marketingová ekonomika – taková Applenomika, snažící se naplnit tuto misku.