Michael Mauboussin stojí v čele globálních finančních strategií banky , dříve působil jako profesor financí na Columbia Business School. V rozhovoru pro Fool.com hovořil o tom, co pro něj znamená termín „kvalitní společnost“. Ta podle něho dosahuje vysoké ziskovosti, což obvykle odrážejí vysoké marže. K tomu se přidává nízká zadluženost a schopný management. V neposlední řadě by pak u takových firem měla existovat malá pravděpodobnost prudkých změn v podnikání. V podstatě jde tedy o firmy s vysokou návratností investovaného kapitálu (ROIC) a stabilním výhledem.
Kvalitní management firem podle finančníka „ví, jak získat zdroje včetně kapitálu a alokovat je tam, kde budou nejlépe využity“. Kvalitní vedení firem zároveň jedná eticky, je otevřené novým názorům a myšlenkám, je transparentní, zaměřené na delší období a je také schopné uvážlivě riskovat. Nejoblíbenějším ukazatelem úspěchu je pro Mauboussina ROIC, který dává do poměru čisté provozní zisky po zdanění (NOPAT) a investovaný kapitál. Takové měřítko neposkytuje velký prostor pro manipulaci a nelze jej ovlivnit ani změnami kapitálové struktury společností.
Firmy s vysokým ROIC se obvykle těší vysokým maržím a zároveň nižšímu obratu kapitálu, či naopak nižším maržím a vysokému obratu kapitálu. Jen málo společností dokáže dosáhnout jak vysokých marží, tak vysokého obratu kapitálu, i když to je nejlepší strategická pozice, ve které se mohou nacházet. Konkurenční výhodu pak firmy mohou získat ze tří základních zdrojů. Prvním z nich je výhoda ve vztahu ke spotřebiteli, druhým nákladová výhoda a třetím dosažení úspor z rozsahu.
Současný ROIC amerických firem měřený na základě toku hotovosti dosahuje podle finančníka asi 9 %, zatímco dlouhodobý průměr se pohybuje na 6 %. Vysvětlení není jednoznačné, ovšem jednou z příčin mohou být fundamentální změny v celé americké ekonomice. „Dříve firmy investovaly zejména do hmotných aktiv, například do velkých továren, kterým šlo o dosažení úspor z rozsahu. V posledních letech se ale ekonomika posunula směrem k nehmotným aktivům. Klesá poměr investic k tržbám a naopak roste poměr výdajů na výzkum a vývoj k tržbám,“ říká Mauboussin. Tento proces by pak podle něj měl vést ke zmíněnému růstu ROIC amerických firem.
Jsou společnosti s nízkou účetní hodnotou špatnou investicí? Mauboussin odpovídá, že ne, protože hodnota firmy je dána současnou hodnotou volného toku hotovosti, který bude tato společnost generovat v budoucnu. Účetní hodnota vlastního jmění toho o tomto toku hotovosti mnoho neříká. Problémem ale může být situace, kdy pokles účetní hodnoty vlastního jmění pod nějakou předem stanovenou hodnotu znamená spuštění nějakého smluvního mechanismu. Obecně ale platí, že z ekonomického hlediska není negativní účetní hodnota vlastního jmění problémem.
Mauboussin tvrdí, že vedení společností by mělo být odměňováno opcemi na nákup akcií. Jejich odměny by ale měly být očištěny o to, jak se vyvíjejí ceny akcií na celém trhu, popřípadě v relevantním odvětví. Management by totiž měl být odměněn pouze za to, jak zlepšil hospodaření firmy, celkový pohyb trhu by na to neměl mít vliv. Nižší management by pak měl být odměňován podle klíčových ukazatelů, jako je růst tržeb, provozní marže či kapitálová intenzita. Zaměstnanci by měli dostávat odměny v závislosti na tom, jak se vyvíjí konkrétní ukazatel, který mohou svou prací ovlivnit. Na všech úrovních by tak měly být odměny vázány na to, co lidé mohou ovlivnit.
Jak poznat akcie, které si na trhu povedou nejlépe? Podle finančníka jednoduchá odpověď neexistuje. V tomto smyslu nefunguje ani vysoký ROIC, protože trhy jsou si vědomy toho, které společnosti vysoké návratnosti dosahují a které ne. Nejlepší odpovědí tak je najít akcii, u které se očekávání nacházejí velmi nízko, která ale bude soustavně dosahovat výsledků lepších, než jaká jsou očekávání. „Z hlediska praxe tato odpověď moc nepomůže, ale je přesná,“ dodává Mauboussin.
Jak se nejlépe vyhnout investiční „hodnotové pasti“? Tuto past podle finančníka představují nejčastěji společnosti, které mají strukturální konkurenční nevýhodu. Nejlepší je tedy věnovat velký čas analýze konkurenční výhody a nevýhody dané firmy. Obecně by pak měli být investoři opatrní při používání zjednodušených pravidel, která nám sice šetří hodně času, ale často odrážejí pokřivené vnímání situace.
Autorem je John Rotonti.
Zdroj: Fool.com