Čtrnáct dní po volbách v USA kotví americké akciové indexy zcela bezpečně na historických maximech. Přitom po zvolení Donalda Trumpa prezidentem měl tak podle některých ekonomů nastat konec světa. Ten však stejně jako po brexitu nenastal, když předpovídaná výrazná korekce trvala jen několik hodin, přičemž v americkém podání se odehrávala mimo standardní obchodní hodiny.
Úprk amerických akcií k novým a novým maximům s Trumpem v zádech má řadu příčin a těžko je lze i ex-post rozklíčovat. Nepochybně k nim ale patří naděje na to, že nižší korporátní daně povedou k větší repatriaci zisků amerických nadnárodních korporací stejně jako třeba vyšší ceny ropy, které tlačí vzhůru očekávání před blížícím se zasedání kartelu OPEC (30. listopadu).
Po volbách se nicméně daří také bankovním titulům, což mimo jiné souvisí s rychlým růstem tržních úrokových sazeb, které prakticky od okamžiku kdy vešlo ve známost, že republikáni mají prezidenta i celý Kongres, začaly sázet na fiskální expanzi. Rozklíčujeme-li pak, co je přesně za růstem úrokových sazeb, tak zhruba polovina jejich “povolebního” růstu (cca 20-25 bazických bodů) jde za rychlým nárůstem inflačních očekávání.Jinak řečeno trh s pevně úročnými instrumenty udělal zhruba následující úvahu: rozpočtová expanze povede k dalšímu zvýšení poptávky, což v americké ekonomice, která operuje v blízkosti přirozené míry nezaměstnanosti, může vyvolat vyšší mzdové a potažmo inflační tlaky.
Teď je otázkou, zdali se tak opravdu stane. Kurz dolaru je od voleb o 4 % silnější a jen od začátku října o 5,5 %. Fed se připravuje zvýšit úrokové sazby a naopak ECB prodloužit dosavadní měnovou expanzi. Pokud k tomu D. Trump vyrukuje se záměrem renegociace severoamerické zóny volného obchodu NAFTA, tak bude dolar dále posilovat nejen proti euru, ale i proti měnám hlavních obchodních partnerů - tedy mexickému pesu a kanadskému dolaru. Neboli ze čtyř či pětiprocentní apreciace dolaru může být snadno desetiprocentní a v takovém prostředí se bude inflace Americe těžko roztáčet. Takže uvidíme, ale po zkušenosti z posledních let je skepse namístě. Jakoukoliv naději na inflaci zatím stále probíhající měnové války udusily. A třeba bude s Trumpem opravdu platit, že “this time is different”.
FOREX
Region
Včera přišla další série slabších čísel z Polska, tentokrát jimi byly průmyslová produkce a maloobchodní tržby (za říjen), přičemž zklamala zejména první zmíněná statistika. Zlotý nicméně výrazně ztrácel již v předchozích dnech (nelíbil se mu růst amerických tržních sazeb) a včerejší zklamání na něj zásadnější dopad nemělo. Říjnová čísla však naznačují, že ani start do posledního čtvrtletí nebyl v případě polské ekonomiky nijak zářný (vzhledem k výkonům v prvním pololetí). Důležité tak v Polsku může být zveřejnění zápisu z posledního jednání Výboru pro měnovou politiku (čtvrtek).
Celkově horší nálada na rozvíjejících se trzích je patrná i v poklesu tlaku na posilování koruny, která se i včera držela lehce nad hranicí kurzového závazku ČNB. V tom koruně pomáhá i holubičí tón, jenž se line z ECB (pravděpodobně prodlouží QE).
Dnes se pozornost stáčí do Maďarska, kde zasedá centrální banka. Ta nemá důvod svoji politiku měnit, neboť na jedné straně může být spokojena s tím, že tržní úrokové sazby na peněžním trhu se drží nízko a jednak, že inflace se konečně pohnula vzhůru (meziroční inflace v říjnu poskočila na 1 %).
EUR/USD/GBP
Dolar včera v trochu poklidnějším obchodování na čas oslabil, avšak jestřábí rétorika na straně Fedu (S. Fischer) a holubičí na straně ECB (Draghi a Coeure) nedovolila eurodolaru pohnout se viditelněji výše. Z pohledu eura bylo pak nepříjemné zejména vystoupení člena bankovní rady Coeura, který doslova uvedl, že na postupné utlumování expanze ještě čas nepřišel. Tyto výroky tlumí jakékoliv naděje na pozitivnější korekci eurodolaru.
Bodovala ovšem britská libra, která zřejmě těžila z příslibů premiérky Mayové na snižování korporátních daní ve Velké Británii.