John Authers, který se ve Financial Times zaměřuje na investice a finanční trhy, se domnívá, že zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem nebylo pro trhy tak velkým překvapením jako výsledek hlasování o brexitu. Největším překvapením ale byla rychlost, s jakou se trhy rozhodly, že nový americký prezident přinese americké ekonomice rychlejší růst. Nyní už je měsíc po volbách a investoři začínají trochu pochybovat, ale zatím skutečně pouze trochu.
Stephanie Flandersová z v rozhovoru s Authersem uvedla, že hlavní otázkou je dopad plánovaného snížení daní a zvýšení vládních výdajů na potenciální růst americké ekonomiky. Je totiž možné, že se promítnou pouze do krátkodobého cyklického vývoje. Authers k tomu ovšem dodal, že snížení daní je z hlediska akciového trhu krátkodobě bezpochyby pozitivní. Zatím ale stále není jisté, k jakým konkrétním změnám dojde, a tudíž nejde jednoduše říci, kterých sektorů a akcií se budou týkat nejvíce. Radí také opatrnost ohledně plánovaných investic do infrastruktury: „Republikáni podobné kroky blokovali prezidentu Obamovi po celé roky a pokud by je nyní schválili Trumpovi, bylo by to příliš velké pokrytectví. Není mi tak vůbec jasné, jak by takový plán mohl být schválen.“
Flandersová tvrdí, že výnosové křivky se budou v roce 2017 napřimovat. Důvodem je zejména konec obav z globální deflace, a to dokonce i v zemích, které stále potřebují velkou podporu ze strany monetární politiky. Tedy hlavně v eurozóně a v Japonsku. Navíc i tyto země zjistily, že snahy o snižování dlouhodobých sazeb mohou být od určité chvíle kontraproduktivní. Podle Autherse to ukázal vývoj v Japonsku, když trhy reagovaly negativně na rozhodnutí BoJ posunout sazby do záporu. Podle něj může tato reakce na negativní sazby být dokonce nejvýznamnější událostí na trzích, ke které v minulém roce došlo. Dlouhodobě je podle jeho názoru určitě významnější než výsledek voleb v USA či hlasování o brexitu.
Authers říká, že v roce 2017 může v USA dojít k úspěšné keynesiánské stimulaci, ovšem stejně tak dobře může propuknout obchodní válka. Obojí je mnohem pravděpodobnější, než kdyby byla prezidentkou zvolena Clintonová. Jako investor by pak v současné situaci nakupoval index volatility VIX. Podle Autherse je totiž pozoruhodné, že po amerických volbách tento index znatelně klesl.
„Americký bankovní sektor si po volbách připsal asi 15 %, je ale zajímavé, že někteří bankéři s obratem v oblasti regulace nesouhlasí. Podle mého mínění jsou naděje na razantní deregulaci velmi přehnané. Ano, výnosové křivky se napřimují a banky z toho budou těžit. Ale domnívám se, že akcie bank nyní těží z příliš velkého optimismu,“ říká Authers. Flandersová k tomu dodává, že „pokud Trumpova reflace přinese další období, během kterého si Wall Street povede lépe než běžní lidé, určitě to neutiší populistické síly, které Trumpa dostaly k moci“.
Authers poukazuje na to, že běžní lidé by těžili ze silnější mzdové inflace, její dopad na Wall Street by ovšem byl negativní. „Jsem dost starý na to, abych pamatoval inflaci převyšující 20 %. K tomu nyní nedojde, ale lidé si myslí, že příliš vysoká je i inflace nad 2 %. My bychom se přitom poměrně rychle mohli dostat do situace, kdy inflace bude na 3 – 4 %. Pro investory by to mohlo představovat zajímavé příležitosti,“ říká Authers.
Flandersová se domnívá, že největším nebezpečím pro rozvíjející se trhy je nyní recese v USA či další posilování dolaru, které by negativně dolehlo na komoditní trhy. Druhá možnost je podle ní pravděpodobnější, ovšem nyní došlo k dramatickému snížení deficitů běžných účtů rozvíjejících se ekonomik, a to zejména u takzvané „zranitelné pětky (Indie, Indonésie, Jižní Afriky, Brazílie a Turecka). Rozvíjející se trhy zároveň zůstávají „atraktivně oceněnými aktivy“ a namístě je podle investorky „opatrný optimismus“. Podle svých slov by je určitě „neodepisovala kvůli Trumpovi“.
(Zdroj: Financial Times)