Když Fed zvýšil sazby, bylo to pro řadu investorů známkou, že se věci vracejí zpět k normálu. Pro Čínu, která čelí velkému odlivu kapitálu a tlakům na oslabování měnového kurzu, jde ale o známku vážných problémů. V posledních deseti letech Čína udržovala kurz své měny volně provázaný s dolarem a umožňovala jí pohybovat se v rámci předem stanoveného kurzového pásma. Tento systém fungoval zejména proto, že ekonomický cyklus obou zemí byl značně synchronizovaný a podobala se i monetární politika Fedu a PBoC. Nyní ale toto období končí.
Fed začíná otevřeně vyjadřovat své obavy z rostoucích cen, protože americká ekonomika si užívá relativně silného růstu a trh práce se může začít přehřívat. Kvůli tomu rostou americké sazby. Ovšem v Číně se stále více hovoří o novém normálu, pro který je typické pomalejší tempo růstu. Mnoho let uvolněné politiky navíc v této zemi zvedlo ceny investičních aktiv a například nemovitosti v některých městech patří mezi nejdražší na světě. V podstatě všechny komodity prošly v Číně v roce 2016 boomem, který skončil propadem. V čínské ekonomice je tak jen málo atraktivních investičních příležitostí a investoři se snaží přesunout své peníze do zahraničí. odhaduje, že v listopadu ze země odteklo 69,2 miliardy dolarů a podle některých odhadů dosáhne za rok 2016 celkový odliv kapitálu 1 bilionu dolarů.
Čína se tak nachází v těžko řešitelné pozici. Potřebuje nižší sazby, které by podpořily ekonomiku a ulehčily dluhovou zátěž předluženým společnostem. Na udržení kurzu provázaného s dolarem je ale potřeba sazeb vyšších, protože Fed bude své sazby zvedat. Jinak řečeno, Čína se snaží o udržení toho, co ekonomové nazývají „neudržitelnou trojicí“. Žádná země totiž není schopna udržet pevný kurz, samostatnou monetární politiku a volný tok kapitálu. V určitém bodě si musí vybrat, čeho se vzdá, a finanční trhy to chápou i v případě Číny. V budoucnu bude muset dojít k úplnému uvolnění měnového kurzu, nyní by ale takový krok vedl k obrovskému odlivu kapitálu a nedostatku likvidity. Negativně by dolehl i na finanční sektor.
Reformy tedy musí začít u bankovního sektoru. Vláda musí uznat, že prudký růst úvěrů vedl i k nahromadění úvěrů špatných. Podle Fitch Ratings může být jejich skutečný objem ve srovnání s oficiálními čísly desetinásobný. Poté, co bude bankovní systém očištěn od toxických aktiv, musí přijít jasný plán, podle kterého bude renminbi odpoutáno od dolaru. Vláda hovoří o tom, že k tomu dojde do roku 2020, ale to se v současné době jeví jako nereálné. Regulátoři jdou nyní místo uvolňování kapitálového účtu opačnou cestou a vláda se stále chová, jako kdyby Čína stále dosahovala masivních obchodních přebytků a do země proudilo obrovské množství zahraničních investic. Jenomže ty dny jsou nenávratně pryč a tlak na kurz renminbi poroste. Čínská vláda tak bude donucena jednat.
Autor: Christopher Balding
Zdroj: Bloomberg