Bohuslav Sobotka bude chtít prosadit od ledna roku 2018 zvýšení minimální mzdy ze současných 11.000 korun na nových 12.200 korun. Už od listopadu bude dle něj ČSSD prosazovat růst platů učitelů o 15 procent a dalších veřejných zaměstnanců o desetinu. Sobotka to řekl dnes v Praze novinářům.
Odbory požadovaly a požadují zvýšení platů ve veřejné sféře ještě letos. Původně chtěly pro hasiče, učitele, policisty, pracovníky v kultuře a sociálních službách navíc deset procent, a to od září. Na červnovém jednání s vládou a lídry vládních stran se dohodl listopadový termín.
Podporuji návrh MPSV na další zvýšení minimální mzdy, a to o 1 200 korun na 12 200 Kc od 1. ledna 2018.
"Taková rychlost zvyšování minimální mzdy tu byla naposledy v roce 2001-2002. Celkově se minimální mzda za dva roky zvýšila o 24 %, za čtyři roky o 43 %. Někdo by řekl, že jde stejně jen o malý okruh lidí, takže to může být jedno. Jenže s minimální mzdou musí jít nahoru i nejnižší úrovně zaručené mzdy, které jsou aktuálně v rozpětí 11-22 tisíc. Takže až tak marginální problém to určitě není," upozorňuje
ekonom ČSOB Petr Dufek.
"Na druhou stranu, komu chybí zaměstnanci, bude muset přidávat na mzdách tak jako tak. Vzhledem k pozitivnímu vývoji hospodářství je zvyšování minimální mzdy pro firmy nepochybně snesitelné, nicméně méně skokové administrativní navyšování tarifů by asi bylo přijatelnější," pokračuje Dufek.
Jak se dívá na přidávání ve veřejném sektoru? "Jistě, proč ne, pokud takový krok nezvýší schodek státního rozpočtu. Školství je dlouhodobě podfinancované, ale podobně jako v případě zdravotnictví, je vzhledem ke své struktuře i téměř bezedné. Takže možná kromě přidávání peněz na mzdy by si obě tyto části velmi významného veřejného sektoru zasloužily i trochu systémové pozornosti. O expandující veřejné správě v době digitalizace nemluvě," uvádí Dufek.
Dlouhá léta minimální mzda stagnovala a její nezvyšování devastovalo zaměstnance a jejich platy. My jsme ji zvýšili již 3x celkem o 2500 Kč. pic.twitter.com/gJeeE77oRL
"Jsme schopni se s tím vyrovnat. Ze strany ministerstva financí byly identifikovány potřebné úspory, měli bychom se dohodnout s koaličními partnery, že růst o deset procent pro všechny a o 15 procent pro učitele, by měla být jedna z priorit pro rozpočet," uvedl Sobotka k růstu mezd. Podle něj by učitelé měli dostat více proto, že ve srovnání s kantory z jiných zemí EU vydělávají nejméně.
Podle Středuly by vláda přijetím tohoto návrhu dala najevo, že české ekonomice věří. "Ve chvíli, kdy se v předvolebních bojích slibuje, jak kdo navýší platy, bude vidět, kdo to naplní. Vládní koalice to naplnit může," uvedl předák.
Kabinet by měl v pondělí rozhodovat také o růstu minimální mzdy pro příští rok. Ministerstvo práce navrhuje růst od ledna o 1200 korun na 12.200 korun. Odboráři požadují zvýšení o 1500 korun, zaměstnavatelé by přidali zhruba 800 korun. Někteří vládní politici mluví o tom, že by se měla zvýšit o 1000 korun.
Sobotka podporuje návrh resortu práce. "Je to rozumný návrh o 1200 korun. Nechci dělal kompromis kompromisu," řekl premiér. Dodal, že se bude snažit přesvědčit koaliční partnery.
Podle Středuly je zvednutí nejnižšího výdělku o tisícikorunu pro odbory nepřijatelné. Podotkl, že na Slovensku jeden z návrhu počítá se zvednutím tamní minimální mzdy na 480 eur (nyní asi 12.550 Kč). "O co jsou čeští zaměstnanci horší než slovenští? Nevidíme důvod, proč by se mělo licitovat. Nejsme báby na trhu. Jsme zaměstnanci a máme své rodiny," řekl Středula. Podle něj je na "masivní navyšování" vhodná doba, když je rekordně nízká nezaměstnanost a 160.000 evidovaných volných míst. Předák poukázal také na to, že nejnižší čistý výdělek je v Česku pod hranicí příjmové chudoby. Ta loni činila pro samotného dospělého 10.691 korun.
(Zdroj: Bloomberg, čtk)