Aktualizováno Obecně se tvrdí, že medvědí trh nastává, když se hlavní akciové indexy propadnou ze svých vrcholů o 20 % a více. Korekce bývá definována jako 10% propad, o zhroucení trhu se obvykle hovoří v případě 30% poklesu cen akcií. Býčí trh zase bývá definován jako 20% rally z předchozího dna. Je samozřejmě otázkou, v čem mají podobná hezky zaokrouhlená čísla svůj základ. Proč se místo 20 % nepoužívá například 21,759 %? Důvod je skrytý někde v dávné historii, ale my bychom se přece jen měli ptát, nakolik jsou uvedené definice a čísla skutečně relevantní. Pomáhají nám při rozhodování o riziku, investicích či posouzení tržního cyklu? Na to se ptá a snaží odpovědět investor Barry Ritholtz na Bloomberg.
Moje odpověď je jednoznačně záporná, píše Ritzholtz: Podívejme se například na vývoj v roce 2015. Index Standard & Poor’s 500 tehdy oslabil o 15,2 %, index Russell 2000 o 27,2 %. Pomohla nám nějak skutečnost, že první index ještě nebyl v medvědím trhu, ale druhý již ano? Mělo to nějaký dopad na naše investiční rozhodování? Ne. Zmíněné definice medvědího a býčího trhu jsou totiž irelevantní, o cyklu, riziku a investování neříkají nic. Maximálně nám ukazují, jak smýšlejí ti, kteří se podobnými definicemi řídí.
Už přibližně dvacet let se tak snažím přijít na lepší definici chování trhů. Tedy takovou, která by nám při investičním rozhodování skutečně pomáhala. Začal jsem se zisky a ztrátami trhu, ale přidal jsem ještě dlouhodobé trendy a také psychologii investorů a valuaci. Dlouhodobý býčí trh tedy definuji tak, že jde o delší časové období, dlouhé obvykle deset až dvacet let, kterému dominují ekonomické změny táhnoucí nahoru tržby a zisky korporátního sektoru. Volatilita trhu obvykle během těchto let klesá a investoři jsou ochotni platit víc a víc za dolar zisků obchodovaných společností. Jinak řečeno, valuace rostou. Medvědí trh je pak opakem – jde o delší období zvýšené volatility, kdy se střídají krátkodobé růsty trhu s následnými poklesy. Investoři jsou na medvědím trhu ochotni platit za dolar zisků méně a valuace tak klesají.
Jestliže se zaměřujeme pouze na procentuální změny akciových indexů, nevěnujeme pozornost dlouhodobému ekonomickému cyklu. Tedy tomu, zda dochází k technologickému a ekonomickému pokroku, který by se projevoval v peněženkách spotřebitelů a v ziskovosti firem. Dlouhodobý býčí cyklus by měl být doprovázen růstem životního standardu a lepší psychologií celého trhu. Růst cen akcií je pak tažen vyššími zisky, ale ještě více rostoucí valuací. Celkově tedy nejde o nějaký krátkodobý jev, ale o hluboké změny v celé ekonomice a společnosti. Příkladem mohou být osmdesátá a devadesátá léta, kdy docházelo k boomu podobnému tomu, co jsem popsal.
Ti, kteří jsou dnes zmatení neustálým růstem trhu, by měli věnovat větší pozornost psychologii trhu. Ta je i přes řadu obav stále pozitivní. Medvědí trh začne teprve ve chvíli, kdy se změní tato psychologie. Nesledujte tedy různé komentáře týkající se procentuálních změn cen akcií, pozornost věnujte tomu, co trh skutečně táhne, uzavírá Ritzholtz.