Teva Pharmaceutical Industries minulý týden ohlásila, že sníží počet svých zaměstnanců o 25 %. Takové škrty už bezesporu znamenají hluboké strukturální změny ve firmě, které nejednou odráží významné posuny v celém odvětví. Přesně tak tomu je i zde, jelikož tento známý výrobce generických léků stejně jako řada jeho souputníků čelí významným cenovým a konkurenčním tlakům, což se rychle promítá i do finančních výsledků. Dnešní příspěvek tedy určitě nebude pro trendaře, ale případné kontrariány, hledající tituly, u kterých trh možná svou skepsí přestřelil.
Následující graf ukazuje v podstatě učebnicový obrázek vzestupu a pádu. Investiční optimismus u Tevy vrcholil o prázdninách roku 2015, pak ale přišel prudký sešup. Ten byl vyvolán zejména rostoucí konkurencí, kterou mimo jiné živý hladší a rychlejší schvalování konkurenčních léků v USA a jinde. A také konsolidací na nákupní straně trhu, která dává klientům vyšší vyjednávací sílu a následně vede k negativním cenovým tlakům (pozitivním pro pacienty a jejich pojišťovny):
Zdroj: Morningstar
Je Teva ve stavu akutní krize? Firma ještě v minulém fiskálním roce dokázala zvýšit tržby, prudce ovšem utrpěla její ziskovost a kleslo i provozní cash flow. Nicméně Teva dokázala na provozu stále generovat asi 5,2 miliardy dolarů a její investice dosáhly pouze 900 milionů dolarů. To znamená, že po investicích jí zbyly 4,3 miliardy dolarů. V roce 2015 to bylo 4,7 miliardy a v roce 2014 4,1 miliardy. Až dosavadní letošní čísla ukazují, že negativní tlak roste, ale k propadu do záporných čísel má firma stále poměrně daleko – do září generovala volný tok hotovosti ve výši 900 milionů dolarů, zatímco minulý rok to bylo 1,5 miliardy dolarů.
Kapitalizace Tevy dosahuje 18,9 miliardy dolarů. Takové číslo by ospravedlnila nekonečná dividenda/volný tok hotovosti pro akcionáře ve výši asi 1,1 miliardy dolarů ročně. S ohledem na výše uvedené to nevypadá jako vysoká laťka, jenže ono asi bude hůř. Firma nedávno uvedla, že prodejní ceny letos klesají asi o 6 % a po zbytek roku se pokles ještě zvýší. Reakcí je restrukturalizace, která zahrnuje zmíněné propouštění, ale i osekání bonusů a další úspory nákladů. Ty by podle firmy měly příští rok dosáhnout 1,5 miliardy dolarů a na konci roku 2019 dokonce 3 miliardy dolarů.
Hraje se tedy o to, jestli tyto úspory budou stačit na eliminaci pokračujících konkurenčních a tržních tlaků a zajistí, aby firmě pro akcionáře zbylo ročně oněch 1,1 miliardy dolarů. Například Sorosův investiční fond tomu moc nevěří, protože ve třetím čtvrtletí prý nakupoval put opce na tuto akcii. Někteří investoři jsou ale restrukturalizačním plánem přesvědčeni, o čemž svědčí v grafu vyznačený současný vývoj. Jde o velké odvážlivce už proto, jak slabá je rozvaha firmy. Vyjít to ale může.