Od Polska až po Balkán se mezinárodní banky pustily do jarního přerovnávání svých evropských portfolií. Některé se rozhodly pro odchod z trhů, které považují za příliš malé nebo málo výnosné. Tím dávají prostor ostatním hráčům pro vstup, nebo expanzi svých stávajících aktivit.
plánuje prodat neidentifikované, "podmírové" divize, kterými mohou být pobočky ve východní Evropě. Italská Intesa Sanpaolo pak chce konsolidovat své podnikání na trzích v Albánii, Moldavsku, Rumunsku a na Ukrajině. Cestou expanze se vydává , která jedná o koupi polské divize Bank. Maďarská Bank a belgická Group jsou pak ochotny každá dát až 1 mld. euro na nákup nových aktivit v regionu střední a východní Evropy.
Deset let poté, co finanční krize otřásla ekonomikou starého kontinentu, se východní Evropa nabízí jako atraktivní prostředí pro růst západním společnostem. Ekonomika i trh s půjčkami rostou rychleji, než je tomu na západě. Zároveň rostou také marže a naopak objem „špatných“ půjček se podařilo dostat pod kontrolu.
„Bankovní sektor ve východní Evropě by se nyní mohl pomalu rozhýbat“, myslí si Dirk Becker řídící 360 milionový fond Adiverba pojišťovny . „Objevilo se několik potencionálních prodejců, jako je nebo Intensa, zatímco banky jako a cítí šanci rozšířit svůj byznys nebo zkompletovat své portfolio nabízených služeb“, dodává Becker.
Jen málokdo uvažuje o opuštění Česka a Slovenska, jejichž ekonomiky jsou nejstabilnějšími v regionu a jejichž trhy již jsou poměrně zkoncentrované. V rámci regionu však zajímavější ceny a ozdravené rozvahy potenciálních kupujících mohou pomoci k uzavření více obchodů, než kolik bylo zvykem v posledních letech, kdy banky obvykle svá aktiva prodávaly kvůli tlakům na navýšení kapitálu.
V Polsku, největším post-komunistickém trhu, prodala svůj byznys retailového bankovnictví tamní dceřiné společnosti španělské Banco za 305 milionů euro a UniCredit dokončila prodej Bank v hodnotě 2,6 miliardy euro. Zároveň pokračuje ve snaze z trhu odejít, čímž indikuje vysokou fluktuaci na tomto trhu.
Co se týče Maďarska, tamní trh se stává stále více atraktivní a potenciální prodej Budapest Bank poskytne zahraničním bankovním domům příležitost pro vstup. Generální ředitel Bank Sandor Csanyi prohlásil, že na tuto konsolidační příležitost čekal 20 let. Johan Thijs, CEO belgické , která již velkou maďarskou banku vlastní, řekl, že jeho společnost tento obchod také zváží.
Přikupování je pravděpodobné, regionální šampioni se totiž budou pokoušet zvětšovat své tržní podíly. Velké, přeshraniční bankovní fúze naopak příliš pravděpodobné nejsou, říká Tomasz Noetzel, analytik Bloobmerg Intelligence pokrývající východní Evropu. Tlak na tržby a konkurenční boj spolu s atraktivními valuacemi dohromady podpoří oživení fúzí a akvizic, uzavírá Noetzel.
Trhy balkánských zemí jsou o něco méně lákové. Trhy tohoto regionu jsou relativně malé a obsahují významný počet menších bank. Ne každý tak má zájem o proniknutí na tyto trhy. Thijs, jehož "válečná zásoba" určená na akvizice v CEE regionu čítá 1,8 mld. EUR, na telekonferenci s investory prohlásil, že jeho společnost byla s nabídkou na nabytí balkánských aktiv oslovena několikrát a odpověď je vždy "ne". Naopak Raiffeisen vidí Bulharsko jako cílovou zemi pro růst a již nyní patří k největším poskytovatelům půjček na trzích v Rumunsku, Bosně, Srbsku a Albánii.
Zdroj: Bloomberg