Světová poptávka po zlatě začala růst, ve třetím čtvrtletí se meziročně zvýšila o 6,5 procenta na 964,3 tuny. V pololetí přitom ještě klesala, snížila se o šest procent na nejnižší úroveň od roku 2009. Vyplývá to z údajů Světové rady pro zlato (WGC). Za nárůstem nákupů z velké části stojí centrální banky, výrazně se zlepšila i spotřebitelská poptávka.
Na zvýšenou poptávku reaguje i cena drahého kovu, která od začátku října vytrvale roste. Ze zhruba 1190 dolarů za trojskou unci (oz; 31,1 gramu) se zvýšila na aktuálních asi 1230 USD za unci. Je tak nejvyšší od letošního srpna.
Graf Patria.cz: Vývoj cena zlata za poslední rok (USD/tr. unce)
Rostoucí zájem je patrný i na spotřebitelském trhu. Více se prodávají slitky i mince. Jedna z největších mincoven světa, australská Perth Mint, hlásí nejvyšší tržby za téměř dva roky.
Češi se zatím v investicích do drahých kovů drží zkrátka. Na jednoho obyvatele připadá investice zhruba do jednoho gramu zlata, v Německu je to 122 gramů. Investiční zlato je v posledních letech v Německu velmi populární. Tamní trh s investičním zlatem se proto za posledních sedm let zdesetinásobil.
"Předpokládáme, že stejně jako mnohokrát v historii budeme trend Německa postupně dohánět," uvedl Vladimír Brůna z Golden Gate. Očekává přitom, že se český trh s investičním zlatem bude vyvíjet podobně, tedy že se do roku 2025 zdesetinásobí.
Poptávka centrálních bank vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 22 procent na 148,4 tuny. Například maďarská národní banka své zlaté rezervy zdesetinásobila na 31,5 tuny kovu. Jde o první větší nákup zlata od roku 1986. Ruská centrální banka přikoupila rekordních 92,2 tuny zlata, přičemž zlatý majetek zvýšila na více než 2000 tun.