Během posledních dvou desetiletí digitální technologie přetvořily ekonomiku, naše životy i dlouhou řadu odvětví. Jak ale poukazuje The Economist, jedno z nich donedávna odolávalo – bankovnictví. V mnoha zemích pracuje podobně jako v minulosti, ale i to se nyní mění. Mobilní bankovnictví na Západě „dosahuje kritické hranice“, 49 % Američanů požívá bankovní služby po telefonu a do odvětví se hrnou technologičtí giganti. Například představil ve spolupráci s bankou svou kreditní kartu, nabízí platební službu, která uživatelům umožní placení účtů.
Banky nejsou běžnými firmami, globálně spravují 100 bilionů dolarů aktiv, představují klíčovou součást ekonomiky a pokud se dostanou do problémů, promítne se to do celého hospodářství. Jak bankéři tak politici tedy mohou odolávat technologickým tlakům, ovšem The Economist tvrdí, že to by byla chyba. Po krizi se navíc banky zaměřovaly hlavně na posílení svých rozvah a omezení rizik, takže jim utekla revoluce tažená chytrými telefony. Platí tu ale „lepší pozdě než nikdy“. V Asii vznikají platební aplikace spojené se širokou škálou služeb. Podílí se na nich i banky, ale jsou to právě technologické společnosti, kdo tu vchází do vztahu se zákazníkem. V Evropě a USA je situace rozdílná, zde mají zákazníka „pod kontrolou“ stále hlavně banky a ty se nyní o překot ženou do rozvoje digitálních produktů.
I na Západě ale vznikají „neobanky“, které fungují pouze přes mobilní telefony. Netýkají se jich proto vysoké náklady spojené se širokou sítí poboček. Na tržní niky, jakými je třeba forexový trh či správa aktiv, se dostávají noví hráči. A The Economist se domnívá, že změny budou nabírat na tempu. Jednou z příčin je fakt, že mladí lidé již nejsou zvyklí držet se jedné banky a technologické firmy jako či u nich mají velkou důvěru. Jsou tak „přirozenými kandidáty na to, aby se staly jejich finančními společnostmi“.
„Pokud by velké banky snížily své náklady o třetinu, odpovídalo by to 80 dolarům ročně pro každého člověka na Zemi,“ tvrdí The Economist. K úspoře nákladů by přitom mohla vést právě digitalizace a následné omezování byrokracie a počtu poboček bank. Celý systém pak díky novým technologiím zlepší alokaci kapitálu včetně lepšího odhalování podvodů. Zlepší se přístup k financím a „firmy s dobrými nápady budou získávat úvěry rychleji, což podpoří ekonomický růst“.
Objevují se ale také nová rizika. Inovace s sebou nesou turbulence, a to může v případě finančního systému, který je úzce provázán s celou ekonomikou, představovat vážný problém. Například kreditní karty vyvolaly v USA revoluci v nakupování, ale také pomohly k vytvoření „kultury spotřeby na dluh“. Sekuritizace zase zlepšila fungování kapitálových trhů, ale nakonec živila i hypotéční krizi. The Economist varuje například před tím, že mohou vzniknout technologicko-bankovní megaspolečnosti, které budou zneužívat data své masové zákaznické báze. Nebo může dojít k rozdrobení systému, nastane odliv depozit z bank do „dosud neotestovaných neobank“, v nichž vznikne nesoulad mezi aktivy a pasivy a ten vyvolá krizi.
The Economist tvrdí, že současné bankovnictví je neefektivní a zastaralé. Banky jsou ale zároveň schopny vytvářet značný logistický tlak a „regulátoři preferují jednání s několika málo velkými společnostmi“. Jenže „globální růst je utlumený a revoluce, kterou by ve financích vyvolaly chytré telefony, představuje jeden z nejlepších způsobů, jak podpořit ekonomiku“, uzavírá The Economist.
Zdroj: The Economist