Proč máme stále tak daleko do bezpapírové ekonomiky?

Výroba papíru je starým odvětvím, začala už někdy 100 let před Kristem v Číně. Jak na stránkách The Conversable Economist poukazuje ekonom Tim Taylor, již několik desetiletí se tvrdí, že spotřeba papíru výrazně klesne s tím, jak firmy přejdou na „bezpapírový provoz“. Praxe se ale vyvíjí trochu odlišně a Taylor ji popisuje na základě studie „Shifting Seas: New Challenges and Opportunities for Forests, People and the Climate“. 

Během posledních 50 let vzrostl objem použitého papíru čtyřikrát, v roce 2014 dosáhla jeho roční produkce poprvé více než 400 milionů tun a jak ukazuje následující graf, výroba je soustředěna v Asii (konkrétně v Číně). Zde také na rozdíl od Evropy a Severní Ameriky stále roste:

 
 
Druhý graf ukazuje spotřebu papíru na hlavu. V Severní Americe dosahuje celých 215 kilogramů, zatímco v Evropě 125 kilogramů a v Asii i přes zmíněný růst 44 kilogramů:



Přechod na globální bezpapírový věk tedy brzdí zejména vývojem v Číně. Tam se dnes vyrábí více než 25 % této komodity, Spojené státy se dostaly na druhé místo v roce 2009. Podle zmíněné studie je možné, že v případě prudkého ekonomického rozvoje dalších částí světa může spotřeba papíru ještě výrazně narůst. A dalším důvodem, proč nedochází ke snížení celkové spotřeby papíru, jsou podle studie obaly. V dalším grafu je vyznačen vývoj tří hlavních kategorií spotřeby – tmavě modře obaly, světleji noviny a časopisy a světle modrou ostatní využití papíru:

 

Ekonom poukazuje na to, že výroba papíru působí často velkou zátěž na životním prostředí. Sektor také spotřebuje 4 % celkově vyrobené energie ve světě a intenzivně využívá vodu, různé chemikálie a do ovzduší vypouští řadu emisí. Studie ale také říká, že v mnoha případech není jasné, zda nahrazování papíru životnímu prostředí nutně prospívá. Musí totiž být porovnán dopad výroby papíru a alternativ (například elektronických knih a jejich čteček či jiných bezpapírových zařízení) v rámci jejich celého výrobního a spotřebního cyklu. Jasný je naopak negativní dopad výroby neprodaných časopisů nebo třeba nevyžádaných reklamních letáků a pošty. 

Zdroj: The Conversable Economist