Evropské vlády si uvědomují, že je třeba rozetnout vazbu mezi domácím bankovním systémem a vládními financemi. Bankovní regulace ale stále považuje vládní obligace za bezrizikové aktivum a nijak nepostihuje banky, které mají svá portfolia silně vychýlena směrem k domácím vládním obligacím. Na stránkách VoxEU to tvrdí ekonomové Spyros Alogoskoufis a Sam Langfield a snaží se zjistit, jak tuto nebezpečnou vazbu narušit.
V současné situaci jsou vlády vystaveny rizikům spojeným s problémy bankovního sektoru a banky naopak rizikům spojeným s možnými problémy vládních financí. Tato oboustranná negativní vazba se může navzájem posilovat a riziko růst. Zmínění ekonomové se ptají, zda by banky mohly omezit své investice do vládních obligací a k čemu by následně mohlo dojít. Motivací by jim k takovámu kroku mohla být reforma regulačního rámce.
Podle některých studií by uvedené riziko mohlo být sníženo dostatečnou výší bankovního kapitálu a diverzifikací bankovních portfolií. Ti, kteří věří této tezi, pak prosazují změnu regulace, která by banky k diverzifikaci motivovala. V eurozóně jim k tomu pomáhá i to, že nečelí kurzovému riziku. Jenže Alogoskoufis na to namítá, že diverzifikace může zase zvyšovat riziko šíření finanční nákazy do jiných zemí. Namísto problémů v jedné zemi by tak mohl vznikat problém mezinárodní, kdyby rozpočtové problémy jedné vlády vyvolaly tenze i v zahraničních bankách.
„Temnější stranou diverzifikace je možnost nákazy. Jde o empiricky potvrzený problém,“ tvrdí ekonomové. Podle jejich názoru by tak cílem mělo být rozetnutí oboustranné národní vazby mezi bankami a hospodařením státu, ale také udržení rizikovosti bankovních portfolií na nízkých úrovních. Cestou podle ekonomů nejsou bankovní investice do alternativních rizikovějších aktiv, protože tím by se zvyšovala zranitelnost bankovního systému.
Jako nejlepší řešení vidí Alogoskoufis a Langfield vytvoření „společného bezpečného aktiva, do kterého by banky investovaly. Vyhnuly by se tak rizikům spojeným s přílišnou koncentrací jejich portfolií na jedno aktivum. A také riziku spojenému s tím, že vyšší zaměření na zahraniční aktiva by mohlo vést k šíření případné nákazy. Jinak řečeno, reforma bankovního sektoru a snaha o rozetnutí jeho vazby na vládní finance bude neúplná a riziková, pokud jí nebude doprovázet vytvořené zmíněného bezpečného aktiva.
Zdroj: VoxEU