Známý ekonom Robert Shiller v rozhovoru pro ProMarket uvedl, že jeho kolegové stále nevěnují dostatečnou pozornost tomu, jak moc důležité jsou pro hospodářství příběhy, které si lidé mezi sebou vyprávějí a kterým věří. Když ale například Mario Draghi řekl, že pro záchranu eura udělá „vše, co bude třeba“, šlo o typickou ukázku toho, jak nějaký příběh či sdělení ovlivní průběh událostí. Podobným příkladem je podle Shillera příběh o efektivitě trhů. V důsledku jeho značného rozšíření došlo k tlaku na snížení regulace i přesto, že jeho základ není zase tak pevný.
Ty nejúspěšnější příběhy jsou podle Shillera „nakažlivé“. Vyvolají „epidemii, která se šíří po celém světě“ a nečelí žádným politickým hranicím. Postupně ale jejich síla upadá, ovšem mimo případ, kdy se jich chopí nějaký „manipulátor, který je neustále připomíná“. Nejrozšířenějšími příběhy současnosti jsou ty, které se týkají populismu, zvýšené polarizace společnosti, obchodních válek a příjmové nerovnosti. K tomu se přidává téma automatizace a ztráty pracovních míst, které tu je v různých obměnách již nejméně od dvacátých let minulého století. Právě takové příběhy mají na hospodářství potenciálně velký dopad, protože „kdy pojedete na dovolenou, když se budete bát o pracovní místo“?
Podle Shillera se objevují známky přicházející recese, a to zejména v Evropě a Německu. I toto téma se tak možná stane jedním z klíčových. Zajímavé ale je, že mezi ty přední nyní patří také negativní sazby a inverze výnosové křivky. Ta „budí v lidech dojem, že existuje nějaká vědecká studie, která ukazuje, že se blíží recese“. Zmínky o inverzi křivky přitom podle ekonoma nalezneme v článcích starších sta let, tehdy ale nebyla považována za indikátor recese. Postupně je tomuto jevu přikládán stále větší význam a nyní se nalézáme ve stavu, kdy může sám o sobě recesi vyvolat sebenaplňujícím se proroctvím.
To, že se například švýcarské dlouhodobé obligace obchodují se zápornými výnosy, je podle Shillera iracionální. Je totiž lepší držet hotovost. Výnosy pak tlačí dolů celá řada faktorů včetně stárnutí populace či příjmové nerovnosti, které lidi vedou k vyšší poptávce po bezpečných aktivech a zvyšují je i tím, že bohatí lidé mají větší sklon k investicím a nákupu obligací. Pozoruhodným příběhem současnosti je i bitcoin. Jde sice o „pochybný vynález“, ale příběh sám o sobě má atraktivní aspekty mladých kosmopolitních lidí stavících se proti byrokratům a vládám. K tomu se přidávají sny o zbohatnutí, příběhy o pokročilých technologiích a různá vzdělaně znějící slova.
Shiller přirovnává současný vývoj a příběhy související s bitcoinem k tezi bimetalismu. Ta se začala šířit po roce 1870 a tvrdila, že by bylo výhodné přejít ze zlatého standardu na standard, kde by se zlato pojilo se stříbrem. Kurz mezi nimi by ale byl pevně stanoven a nepodléhal by tržním silám. Ačkoliv výsledkem by podle ekonoma byla jen vyšší inflace a problémy v hospodářství, ve své době šlo o velmi populární příběh. Ten ovšem nakonec přispěl i k hluboké depresi v devadesátých letech devatenáctého století, protože v lidech zanechal nejistotu a rozděloval společnost. Tak tedy skončilo počáteční nadšení šířící se zejména mezi mladými. I tehdy se zastánci a odpůrci nové teorie považovali navzájem za hlupáky a celý příběh se stal součástí jejich identity.
Podle valuačního měřítka CAPE, ve kterém Shiller očišťuje tradičně používané PE od cyklických vlivů, jsou nyní americké akcie drahé. Nicméně CAPE není tak vysoko jako na přelomu tisíciletí, jeho současná výše podle Shillera naznačuje nižší budoucí návratnost akcií, která ale kvůli nízkým sazbám stejně neznamená, že by investoři měli rotovat z akciového na dluhopisový trh. „Je to stále ok, pokud investujete do amerického trhu a zejména do hodnotových akcií,“ míní Shiller. Evropa podle CAPE vypadá atraktivněji a platí to zejména pro Velkou Británii. Těžké je soudit trh japonský, protože na něm se CAPE pohybuje vysoko již hodně dlouhou dobu. Nejlevnějšími sektory v USA jsou podle Shillerova měřítka komunikační služby, materiály, technologie a zdravotní péče.
Zdroj: ProMarket