Zatímco napříč světem pokračují jednotlivé státy v přijímání tvrdých karanténních opatření, situace v ohniscích koronavirové nákazy zůstává vážná. Jak v případě Itálie, tak zejména Španělska nadále strmě roste křivka počtu nově nakažených i mrtvých. Data z druhé strany Atlantiku naznačují, že se novým epicentrem pandemie stávají také Spojené státy. Virus navíc stále není pod kontrolou ani v Číně, odkud se rozšířil do zbytku světa. Optimistické scénáře ohledně sníženého post-koronavirového oživení, které kalkulovaly s relativně rychlým odezněním nákazy, tak dostávají významné trhliny.
To, co se ještě nedávno zdálo být čínským a poté hlavně italským problémem, se nyní stalo problémem globálním. S (ne)zvládnutím pandemie jsou totiž bezprostředně spojeny pozitivní a negativní externality, které nerespektují hranice národních států. Jinak řečeno, i pokud se v České republice podaří dostat nákazu pod kontrolu, nebudeme zřejmě okamžitě schopni zcela rozvolnit karanténní opatření (například kontrolu hranic) z důvodu možného znovu-zavlečení nákazy zvenčí.
Z makroekonomického pohledu jsou však přísné politiky sociálního distancování extrémně nákladné. Tvrdá karanténní opatření sice pomáhají vyhladit epidemiologickou křivku, avšak v ten samý moment prohlubují recesní křivku, chcete-li, způsobují hlubší hospodářský propad. Vlády tak budou čelit zásadní otázce: do jaké míry rozvolnit karanténní opatření, aby neochromily zdravotní systém a zároveň nezpůsobily hospodářský kolaps? Jen pro hrubou představu – jeden týden, kdy ekonomika funguje na 50 % produkčních kapacit, stojí až 1 % HDP.
Průlom by samozřejmě mohla přinést efektivní vakcína, se kterou však můžeme počítat zřejmě až v horizontu 12-18 měsíců. V mezidobí bude důležité, aby se ekonomická krize nestala krizí finanční (podobně jako v roce 2008) a ekonomika tak byla po odeznění šoku připravena na restart. Tedy půjde o to, aby firmy nezbankrotovaly, zaměstnanci nepřišli o práci a finanční systém nezkolaboval.
Míč je proto nyní na straně fiskální a sekundárně také monetární politiky, jejichž rozhodování by mělo brát v potaz dva důležité aspekty. Za prvé, s ohledem na extrémní nejistotu je lépe dělat více než méně. Za druhé, bude potřeba využít nové nástroje, neboť ty současné nejsou na podobný typ krize designovány. Nakonec, včerejší otevření dveří kvantitativnímu uvolňování pod taktovkou ČNB míří přesně tímto směrem.
Přehled šíření koronaviru v klíčových zemích (data k včerejší půlnoci)
*** TRHY ***
CZK a dluhopisy
Česká koruna včera nezvládla příliš ocenit masivní zisky akciových trhů, které reagovaly na blížící se dohodu o hospodářské pomoci v americkém Kongresu. Česká měna se držela v okolí 27,70 EUR/CZK a nijak ji nezasáhly ani zprávy o připravované změně zákona upravující obchody ČNB - která efektivně otevírá dveře k rozjetí “kvantitativního uvolňování v Česku”. Uvidíme, zda se v tomto ohledu dočkáme určitého rozhodnutí/komentářů už na čtvrtečním zasedání centrální banky. Pro korunu by pravděpodobně zpráva o blížícím se rozjetí kvantitativního uvolňování byla lehce negativní, na druhou stranu česká měna bude více zvědavá na pohyb sazeb a na eventuální rozhodnutí bankovní rady vstoupit na devizový trh a rozpouštět na něm devizové rezervy.
Zahraniční forex
Bílý dům a americký Senát se konečně dohodly na podobě fiskálního megabalíku ve výši 2 bilionů USD, který má ulevit americké ekonomice od dopadů epidemie. To v globálním měřítku poněkud snížilo averzi k riziku a pomohlo jak eurodolaru, tak řadě rizikových měn v emerging markets. Euro paradoxně zpevnilo poté, co sledovaný kompozitní index podnikatelské nálady PMI za eurozónu se zhroutil na hodnotu 31,4, což je výrazně nižší číslo než to, co následovalo po pádu Lehman Brothers. Dodejme, že v prvním kvartále 2009 HDP eurozóny propadl o 3,2 % mezikvartálně, neboli o cca 13 % anualizovaně. Další číslo z eurozóny přijde dnes v podobě německého indexu Ifo a naznačí, co můžeme čekat od ekonomiky eurozóny v dubnu. Obecně vzato se předpokládá, že nejtvrdší karanténní opatření v Evropě vydrží minimálně do Velikonoc.
Rovněž zlotý i forint včera částečně zkorigovaly své ztráty, ale uvidíme, nakolik je zpevnění udržitelné. Včera rovněž zasedala maďarská centrální banka, která v souladu s očekáváním ponechala sazby beze změny. MNB oznámila velký program na pomoc financování velkých podniků ve výši 2600 miliard forintů. Zároveň MNB oznámila zřízení nového úrokového instrumentu na dodávání forintové likvidity (kolateralizovaně) a to podél celé výnosové křivky a to až do maturity pěti let. Forint je zatím stabilní, ale vzhledem k závislosti maďarské ekonomiky na automobilovém průmyslu (jeho podíl je podobný jako v ČR) bude pro měnu kritické, kdy se rozjedou klíčoví západoněmečtí výrobci automobilů.
Ropa
Ropa Brent se drží na dostřel hranice 28 dolarů za barel, povzbuzena očekáváním o brzkém přijetí amerického anti-koronavirového fiskálního balíčku (v rozsahu 2 biliony dolarů). Na druhou stranu, každým dnem přicházejí další nepříjemné zprávy z poptávkové strany, nejnověji se jedná o tvrdá karanténní opatření v Indii, kde mají obyvatelé zakázáno vycházet. Indie je přitom v posledních letech hned po Číně druhým nejdůležitějším spotřebitelem ropy z hlediska přírůstku ke globální ropné poptávce.
Fundamentální pohled na ropný trh tak nabízí jen pramálo argumentů, proč by v situaci historicky bezprecedentního kolapsu poptávky a saúdsko-ruské války o tržní podíl neměla cena ropy dále padat k hranici 20 dolarů za barel. Jedním z hypotetických scénářů může být obnovení spolupráce v rámci aliance OPEC+, nicméně ta se nyní nezdá pravděpodobná a stejná je situace ohledně možného zapojení Spojených států.
Akcie
Americké akciové trhy zakončily včerejší obchodní den s výraznými zisky a dokázaly se tak dostat z nejnižších hodnot za poslední tři roky. Velké zisky si připsaly aerolinky, kde American Airlines přidaly 35,8 %, Delta Airlines se ziskem 21 % nebo United Airlines, jejíž akcie zakončily seanci 25,7 % nad pondělním závěrem. Podobně se vedlo společnostem jako MGM Resorts nebo Norwegian Cruise, které posílily o 33,1 %, resp. 42,2 %. Dařilo se rovněž bankám, kde Bank of America, Citigroup i Morgan Stanley přidaly 15 % a více. Podobná situace panovala i mezi technologiemi, přičemž Nvidia posílila o 17,2 %, Micron o 13,1 % a například AMD o 11 %. Zájem investorů pak směřoval i na tituly jako Chevron nebo Boeing, jejichž akcie přidaly 22,7 % a 20,9 %. Index Dow Jones zpevnil o 11,4 %, S&P 500 o 9,4 % a Nasdaq o 8,1 %.