Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Hlavní sazba, kterou je dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba), tak zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1 %. Rozhodnutí ponechat sazby beze změn se na trzích očekávalo. Tisková konference guvernéra Jiřího Rusnoka začne v 15:45.
Také na posledním měnovém jednání na počátku srpna nechala rada úrokové sazby beze změny. Naposledy je změnila 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Naposledy byla základní úroková sazba na 0,25 procenta od srpna do listopadu 2017. Před pandemií v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.
Poslední čísla z ekonomiky ČNB na rozdíl od ECB rozhodně do ničeho netlačí, uvedl v ranním komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Oproti srpnové prognóze je jádrová inflace vyšší, koruna slabší a dosavadní čísla ukazují na rychlejší oživení ve třetím kvartále. "Je tu jediná potíž. Při pohledu na rychle startující druhou vlnu pandemie jsou to všechno v zásadě staré zprávy," uvedl také.
Dnešní rozhodnutí rady předpovědělo všech 12 analytiků oslovených agenturou Reuters. Stejně jako v průzkumu, který se uskutečnil před srpnovým zasedáním, žádný z analytiků nepočítá s dalším snížením sazeb v rámci současného cyklu a většina očekává jejich stabilitu nejméně do konce roku 2021.
Rizika pro odhadovaný vývoj dnes podle Rusnoka vyhodnotila bankovní rada jako stále výrazná. "Aktuální epidemiologická situace zvyšuje nejistotu ohledně dalšího ekonomického vývoje," upozornil guvernér. Dodal, že druhá vlna pandemie představuje nejvýraznější riziko v rámci aktuální progózy.
Vedle aktuální situace kolem šíření koronaviru rada zařadila mezi další rizika a nejistoty vývoj rozpočtové politiky a skladbu nabídkových a poptávkových faktorů stojících za vývojem inflace. Rozpočtová opatření diskutovaná vládou by přitom podle Rusnoka mohla na ekonomiku působit pozitivně.
Zároveň guvernér upozornil, že pokud by se situace kolem pandemie bížila té na jaře, pak se vývoj ekonomiky přiblíží alternativnímu scénáři, který ČNB vypracovala v rámci květnové prognózy. Podle něj by s nástupem další vlny na konci letošního roku mohla česká ekonomika letos klesnout až o 13,5 procenta a příští rok o 1,5 procenta. Základní scénář srpnové prognózy ČNB počítá letos s poklesem ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok s růstem o 3,5 procenta.
"Stále doufáme a nemáme nějaké důvody pro to, abychom ten alternativní scénář začali považovat za hlavní scénář. Evidentní je, že pokud se situace bude blížit té situaci na jaře, tak se tomu scénáři budeme blížit...Zatím jsme ale tomuto scénáři stále velmi vzdálení a doufáme, že nenastane," uvedl Rusnok.
Zdroje: ČNB, ČTK, Patria.cz