Paul Krugman je optimistou, index S&P 500 bude do dvou let na 4 600 bodech a téměř všichni věří v oslabování dolaru. Své dlouhodobé důsledky ale mají pro akcie i vysoké valuace, my zase testujeme společnosti bez manažerů. A ještě více v nových Perlách týdne.
Ve světě…
Krugman optimistou: „Pro další rok, či dva jsem docela optimistický“, řekl na Bloomberg Markets Paul Krugman. Důvodem je, že ve chvíli, kdy pomine pandemie, existuje prostor pro rychlé oživení. Ekonomiku totiž nebrzdí žádná významná nerovnováha typu vysokých dluhů domácností, či nestabilita finančního systému. Většina dosavadního propadu podle ekonoma přichází ze sektoru služeb, po kterých klesla poptávka ze strachu z infekce a „ve chvíli, kdy lidé začnou chodit zpět do restaurací, není důvod, proč by nemělo nastat rychlé oživení“. To by pak mohlo trvat minimálně několik čtvrtletí. Krugman ovšem patří k těm, kteří se domnívají, že několik následujících měsíců nebude úplně jednoduchých a to i po ekonomické stránce. Namístě by tak byla další vládní pomoc lidem, kteří jsou pod největším tlakem.
Peter Hooper stojí v čele ekonomického výzkumu v Securities a pro Bloomberg uvedl, že v prvním čtvrtletí příštího roku bude na ekonomiku působit pandemický vývoj na straně jedné a pravděpodobná fiskální stimulace na straně druhé. Brzdou mohou být vedle pandemie i bankroty a pokud by fiskální stimulace nepřišla, produkt by podle ekonoma mohl v Q1 2021 opět klesnout. V hospodářství pak podle ekonoma dojde k permanentním změnám, někteří lidé budou muset změnit svou kvalifikaci a zaměstnání navždy.
S bohatstvím roste návratnost: MMF přišel s následujícím grafem, který ukazuje, že „bohatší bohatnou“. Jednotlivé body konkrétně popisují návratnost investic různých skupin investorů podle jejich celkového bohatství. Návratnost je přitom upravená o riziko a celkově je tedy zřejmé, že bohatší investoři dosahují vyšší návratnosti:
S&P 500 na 4 600 bodech: Stratég David Kostin představil své cíle pro hodnoty indexu S&P 500. Ten podle něj letos zakončí na 3 700 bodech, příští rok na 4 300 bodech a následující rok na 4 600 bodech. Tento vývoj by měl stát na rostoucí ekonomice a ziskovosti obchodovaných firem a také na tom, že k akciím nyní neexistuje moc atraktivních investičních alternativ. Kostin dodal, že pět největších firem na trhu nyní tvoří asi čtvrtinu kapitalizace celého indexu a jejich tržby letos rostly o 18 %. Tržby zbytku trhu klesly o 5 %. V následujících několika letech by ale tržby této druhé skupiny měly růst asi o 6 % ročně a u skupiny první stále asi o 16 % ročně.
Fed bude podle stratéga dál držet uvolněnou politiku a díky vakcíně bude dosaženo kolektivní imunity. Ohledně ziskovosti obchodovaných firem Kostin zmínil, že konsenzus nyní hovoří o 165 dolarech zisků na akcii v příštím roce, on ale počítá s 175 dolary na akcii. Očekává totiž silnější ekonomický růst a pokračující nízká inflace podle něj umožní firmám udržet vysoké marže, protože na ně nebude vyvíjen negativní tlak ze strany mezd. Celkově by tedy mělo jít o prostředí přívětivé pro akcie.
Menším optimismem na Bloombergu hýřil další z investičních veteránů Bob Doll. I on míní, že výhled je pozitivní, ale v současné situaci by se „za akciemi nehonil“. Hovořil o tom, že po volbách akcie v podstatě bez přestávky rostly a i když se dá čekat jejich další posílení, přijdou i korekce. Doll k tomu dodal, že „už se o tom nějaký čas nemluví, ale valuace nejsou zrovna nízko“ a trh podle jeho názoru nebere v úvahu alternativní scénáře dalšího vývoje. To, že PE se pohybuje nad dvaceti, „má své dlouhodobé důsledky“. „Nejsem medvěd, s Fedem se nebojuje, ale nebude to přímá cesta“, uzavřel Doll.
Inflační očekávání nahoru: Jonny Fine z na CNBC hovořil o růstu inflačních očekávání. Podle jeho názoru bude Fed nakupovat dost dluhopisů na to, aby na dluhopisovém trhu udržel stabilitu i v případě, že se inflace zvedne. Fine také uvedl, že na úvěrových trzích opadá riziko spojené s pandemií. Firmy se letos snažily zvyšovat svou zásobu hotovosti a podle ekonoma bude tato mentalita pokračovat i na počátku příštího roku. Následující graf ukazuje konkrétní vývoj inflačních očekávání v USA:
Zdroj:
Víra ve slabý dolar: Jak moc ještě oslabí dolar? Na tuto otázku na Bloombergu odpovídal Mike Wilson z tím, že oslabování dolaru je klíčovým prvkem výhledu banky a zároveň se zdá, že jde o rozšířený konsenzus mezi investory a analytiky. Ten stojí zejména na tom, že Spojené státy jsou „nejagresivnější se svými strukturálními deficity“. Slabý dolar pak podle stratéga pomáhá celé světové ekonomice. V následujícím roce může americká měna „oslabit o dalších 10 %“ a „jde o pozitivní reflační příběh“.
Julio Callegari z Asset Management tvrdil, že i jeho firma nakupuje aktiva v souladu s očekávaným oslabením dolaru. Čína je totiž nyní tahounem globálního růstu a rostou ceny komodit, což obecně prospívá rozvíjejícím se trhům a jejich měnám. K tomu se uklidnila situace mezi USA a Čínou a Fed také signalizuje, že sazby budou v USA nízko po delší dobu.
Paul Mackel z HSBC je jedním z těch, kteří jdou proti proudu. Podle jeho názoru nyní všichni „odepisují Spojené státy a dolar“ a „převažuje tunelový pohled“, který je ale příliš jednostranný. Dolar může oslabovat k některým měnách rozvíjejících se zemí, ale ne k jiným významným měnám ve světové ekonomice. Platí to zejména o euru a libře – Mackel uvedl, že britská a evropská ekonomika mohou být současným vývojem poznamenány více, než se nyní čeká a tudíž se nenaplní scénář plošně oslabujícího dolaru tak, jak o něm hovoří široce rozšířený konsenzus.
u nás doma...
Zamrznutí cen bytů: Seznam.cz píše, že přichází „změna trendu a ceny nových bytů v Praze zamrznou“. Tvrdí to šéf Central Group Dušan Kunovský. Vliv současné krize je podle Kunovského patrný i na struktuře poptávky. Podstatně ubylo zahraničních kupujících a také nákupů bytů za účelem jejich krátkodobého pronájmu v širším centru Prahy. „Na druhé straně ale stejně tak vzrostl počet kupujících, kteří hledají bezpečnou investici v nejisté době a chtějí své úspory výhodně uložit a ochránit je před možnou vyšší inflací a devalvací české koruny.“
O tom, jak výrazně roste cena nových bytů v hlavním městě, svědčí také výpočet, který říká, že na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních by stejně průměrný Pražan vydělával 13,9 roku, pokud by neměl žádné jiné výdaje. V Mnichově potřebují na koupi průměrného nového bytu o dvě roční mzdy méně, ve Vídni dokonce o pět. Tam se totiž nová výstavba povoluje mnohem rychleji než u nás. „V Mnichově nebo Vídni se v přepočtu na tisíc obyvatel dlouhodobě povoluje dvakrát až třikrát tolik bytů než v Praze,“ uvedl šéf Central Group Dušan Kunovský.
Zrušte šéfy: Seznam.cz také píše, že „brněnský vizionář Václav Muchna, majitel firmy Y Soft, experimentoval. V oddělení vývoje se 120 lidmi zrušil všechny šéfovské posty. Z výsledku ho mrazí v zádech, produktivita vzrostla o 400 procent“. Za tímto skokem produktivity stojí i to, že „v normální struktuře velkého oddělení, jehož týmy zpracovávají různé části jednoho projektu, se zákonitě spousta času promrhá. Y Soft na tento problém začal narážet, když personál v oddělení R&D narostl zhruba na 80 lidí“ Po popsané změně sice nastal „manažerský exodus“, který se ale „proměnil v růstový faktor: Y Soft místo manažerů nabral další vývojáře a programátory. „Jen víc lidí ale produktivitu o 400 procent nezvedne,“ říká Muchna. Ještě víc podle něj zabrala změna v uvažování lidí.