Hrubý domácí produkt (HDP) Británie se v loňském roce kvůli pandemii propadl o rekordních 9,9 procenta. Vrátil se tak zhruba na úroveň z roku 2013. Ve svém prvním odhadu to dnes oznámil britský statistický úřad. Procentuálně se britská ekonomika propadla nejvíce za 300 let, uvedl list FT. O moc lépe si podle dalších dnešních údajů nevedlo ani Norsko. Norští statistici dnes oznámili, že norská ekonomika loni podala zřejmě nejslabší výkon od konce druhé světové války.
Pokud jde o Británii, tak v samotném čtvrtém čtvrtletí ekonomika proti předchozím třem měsícům o jedno procento vzrostla. Hospodářský růst tak v důsledku nových opatření proti šíření koronaviru prudce zpomalil, a to z 16,1 procenta ve třetím kvartálu. Britská ekonomika se v létě výrazně zotavila z jarního propadu, za kterým stála pandemie covidu-19. Na podzim však oživení podkopal vzestup počtu případů nákazy novým koronavirem.
"Dnešní údaje ukazují, že ekonomika v důsledku pandemie utrpěla vážný šok," uvedl ministr financí Rishi Sunak. "Víme, že nynější uzávěra bude mít významný dopad na řadu lidí a podniků. Proto se i nadále soustředím na to, abychom dělali maximum k ochraně pracovních míst, podniků a živobytí," dodal.
Na letošní rok vláda počítá s růstem ekonomiky, v prvním čtvrtletí však britská centrální banka kvůli dopadům koronavirových opatření a brexitu očekává pokles HDP o čtyři procenta.
Jednoprocentní růst v loňském čtvrtém čtvrtletí tak odvrátil nebezpečí, že se ekonomika začátkem letošního roku vrátí do recese. Ta se definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Británie kvůli pandemii byla v recesi v první polovině loňského roku.
Loňský propad HDP v Británii byl výraznější než v téměř všech ostatních velkých ekonomikách. Británie má v rámci Evropy nejvyšší počet úmrtí souvisejících s covidem-19. V očkování proti této nemoci ale zatím postupuje rychleji než jiné evropské země, což zlepšuje vyhlídky dalšího vývoje ekonomiky, upozornila agentura Reuters.
Národní institut pro ekonomický a sociální výzkum (NIESR) nicméně tento týden snížil odhad letošního růstu britské ekonomiky na 3,4 procenta z dříve předpokládaných 5,9 procenta. Revize výhledu odráží dopad třetí plošné uzávěry, která v Británii začala platit tento měsíc.
"V prvním čtvrtletí očekáváme prudký pokles aktivity," uvedl ekonom NIESR Kemar Whyte. "Od druhého čtvrtletí ale začne vracet růst, protože úspěšný očkovací program umožní zmírnit restrikce," dodal.
NIESR předpokládá, že na úrovně z období před pandemií by se britská ekonomika měla vrátit do konce roku 2023. Britská centrální banka minulý týden ale předpověděla, že tento návrat se uskuteční už v prvním čtvrtletí příštího roku.
Norsko loni podalo nejhorší ekonomický výkon za 75 let
Norská ekonomika loni podala zřejmě nejslabší výkon od konce druhé světové války, uvedl dnes norský statistický úřad (SSB). HDP Norska klesl o 2,5 procenta. Dopady koronavirové krize se však této skandinávské zemi dařilo zvládat lépe než jiným evropským státům.
V samotném čtvrtém čtvrtletí se HDP ve srovnání se třemi předchozími měsíci zvýšil o 1,9 procenta. To je více, než očekávali ekonomové v anketě agentury Reuters, kteří odhadovali růst na 1,2 procenta. Do údajů o HDP se nezačleňuje produkce ropy a plynu.
"Je to největší naměřený roční ekonomický pokles od doby, kdy se tento údaj začal v roce 1970 zveřejňovat, a je to pravděpodobně největší hospodářský pokles od druhé světové války," řekl k celoroční statistice ekonom SSB Paal Sletten.
Norsko, které není členem Evropské unie (stejně jako Británie), pandemii čelilo lépe než jiné evropské země. Ekonomika EU podle předběžného odhad Eurostatu loni klesla o 6,4 procenta.
Norská vláda v březnu ve snaze zabránit šíření nemoci covid-19 uzavřela mnoho soukromých a veřejných podniků. Posléze se opatření postupně uvolňovala, i když v některých částech Norska platí i nadále a přes hranice se většina přijíždějících nedostane.
Norsko má zhruba 5,4 milionu obyvatel. Země dosud zaznamenala 65.547 případů nákazy covidem-19 a 592 úmrtí po nakažení touto chorobou, uvedl dnes tamní úřad pro veřejné zdraví. Tato čísla z Norska činí jeden z nejméně zasažených států v Evropě.