Spojené státy se z hospodářského šoku způsobeného koronavirovou pandemií zotavují rychleji než státy EU. Podle seniorní ekonomky ve společnosti Federated Silvie Dall’Angelové je „institucionální problém“ v EU jedním z hlavních problémů, který brzdí zotavování v unijním bloku. Napsal o tom server CNBC.
Evropské státy loni v červenci svou dohodou nad plánem celounijního fiskálního stimulu překvapily finanční trhy. Její součástí je půjčit si 750 miliard eur na trzích. Tyto peníze ale 27 členských států ještě k dispozici nemá. K tomu je potřeba série schvalovacích legislativních procesů. Další nejistotu přitom do celé procedury vnesl minulý týden německý ústavní soud, když zastavil schvalování programu. Naopak americkému prezidentu Bidenovi se jeho fiskální stimul za 1,9 bilionu dolarů po necelých dvou měsících v úřadu podařilo protlačit.
Růstová očekávání
Podle MMF mají USA nakročeno k tomu růstové tempo z doby před pandemií letos nejenom dostihnout, ale dokonce předehnat. Je ale pravdou, že hospodářský útlum v eurozóně byl loni mnohem větší než v USA. Její ekonomika se smrštila skoro jednou tolik co ta americká, která spadla o 3,5 %.
Očkování
Zsolt Darvas z bruselského think-tanku Bruegel poukazuje na to, že očkovací kampaň je v USA mnohem silnější než v Evropě. Americká ekonomika se proto plně otevře pravděpodobně dříve než ta evropská.
Míra úspor
Mnoha lidem ve vyspělých zemích se od začátku pandemie podařilo uspořit víc v porovnání s předešlými roky. Z části to je díky vládním stimulačním opatřením, ale také díky tomu, že neměli tolik kde utrácet. Průměrná míra úspor v USA dosahovala na konci třetí čtvrtletí 15,7 %. To je méně než maximum 25,8 % z vrcholu pandmie, také ale podstatně více, než byly průměrné úspory před rokem 2020. V eurozóně dosahovala míra úspor domácnotstí ke konci zíří 17,3 %. I to je méně, než byl rekord z loňského roku, ale také podstatně více než před pandemií. Podle Dall´Angelové rychlejší americká vakcinace umožní Američanům utratit naškudlené peníze rychleji. Strukturálně je přitom míra úspor vyšší v eurozóně, takže je možné, že spotřeba tam nebude mít takový prostor k expanzi jako v USA.
Nezaměstnanost
Na to, aby firmy nezačaly propouštět ve velkém, se v USA i v Evropě kladl ohromný důraz. Nezaměstnanost se tak podařilo utlumit a její míry nedosahují vrcholů, na které se vyšplhaly během globální finanční krize roku 2008. Počet nezaměstnaných by se měl ale zlepšovat rychleji v USA než v eurozóně. Experti se kromě toho obávají, že jakmile evropské vlády zruší svoje opatření na podporu pracovního trhu, mnoho firem by mohlo zbankrotovat a více lidí se pak může ocitnout na dlažbě.
Míra nezaměstnanosti by letos v USA měla klesnout na 5,8 %, v eurozóně ale mírně stoupnout na 8,7 % z loňských 7,9 %.
Zdroj: CNBC