Evropa se devátého května 1945 probudila do míru, ale finančně byla zruinovaná. Produkt na hlavu dosáhl 30 % amerického produktu na hlavu, přitom v roce 1933 byl na více než dvojnásobné úrovni. Poukazují na to ekonomové ze St. Francisco Fed, kteří se následně zamýšlí nad významem Marshallova plánu. Docházejí k závěru, že může být při hospodářské obnově Evropy notně přeceňován.
Pro financování rekonstrukce Evropy byl v USA vytvořen takzvaný Marshallův plán a byla založena Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj - International Bank for Reconstruction and Development (IBRD). Ta dnes funguje jako Světová banka. Ekonomové k tomu dodávají, že v případě Evropy mělo teoreticky dojít k tomu, že její investiční potřeby přilákají kapitál ze zahraniční a tato ekonomika bude dosahovat obchodních deficitů tak, jak by do ní proudilo zboží ze zbytku světa. Jenže to se nestalo, například americké exporty do Evropy mezi roky 1947–1950 dokonce klesly.
Absence přílivu kapitálu do Evropy je podle ekonomů zarážející. Jednak by se dalo předpokládat, že poničené továrny a výrobní zařízení budou vyžadovat dovozy ze zahraničí, včetně importů zařízení, které by bylo potřeba pro rekonstrukci. A k tomu byla v USA schválena zmíněná finanční pomoc - Marshallův plán dohromady s financemi od IBRD by Evropě poskytly dostatek dolarů na dovoz potřebného zboží. Výsledkem by byly vysoké importy a obchodní deficity, ale ty v praxi nevznikaly. To vše podle ekonomů naznačuje, že Marshallův plán a IBRD „hrály při rekonstrukci v Evropě menší roli, než se běžně domníváme.“ Jinak řečeno, obnovu své ekonomiky si zajistila převážně Evropa sama.
Marshallovu plánu se věnují i jiné studie. Například Curt Tarnoff ve své analýze „The Marshall Plan: Design, Accomplishments, and Significance“ z roku 2018 dochází k podobnému závěru, jaký byl prezentován výše. Tento ekonom píše, že americká pomoc měla některé „pozitivní výsledky“, ale povětšinou představovala spíše „impuls, který dal do pohybu události, které nakonec vedly k úspěchu.“
Ekonom k tomu dodává, že když Mashallův plán končil, nacházela se průmyslová a zemědělská produkce v Evropě na výrazně vyšší úrovni. Došlo ke znatelné liberalizaci a ekonomické integraci. K tomu někteří historikové hovoří o pozitivním dopadu plánu na politický rozvoj některých evropských zemí. Podle jiných názorů plán přispěl ke stabilitě a tím „pomohl oslabit vliv některých komunistických stran“.
Následující graf ukazuje vývoj evropské průmyslové a zemědělské produkce v Evropě:
Zdroj: St. Lous Fed, The Marshall Plan: Design, Accomplishments, and Significance