Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Padesát let po zlomu v globálním monetárním systému

Padesát let po zlomu v globálním monetárním systému

04.09.2021 16:02, aktualizováno: 6.9. 10:15
Autor: Redakce, Patria.cz

Aktualizováno

Před padesáti lety se skokově změnil světový monetární systém. Jak poukazuje blog Mezinárodního měnového fondu, americký prezident v polovině srpna 1971 ukončil konvertibilitu dolaru do zlata a ačkoliv to nebyl jeho záměr, šlo o konec brettonwoodského systému pevných měnových kurzů. MMF k tomu dodává, že tento systém stejně nebyl udržitelný a přestože byly Spojené státy následně obviňovány z nedodržení svých mezinárodních závazků, jejich rozhodnutí bylo prvním krokem k modernímu monetárnímu systému.

Při založení brettonwoodského systému převažoval názor, že Velká deprese byla zhoršena či možná přímo vyvolána záměrnými devalvacemi měnového kurzu a obchodními bariérami. V rámci nového systému mohly země přikročit k devalvaci, jen pokud nastal výrazný fundamentální nesoulad mezi měnovým kurzem a ekonomickým vývojem. Předpokládalo se, že stabilita kurzu přináší stabilitu systému. Na rozdíl od předchozího systému již nebyly všechny měny členských zemí systému přímo směnitelné za zlato, ale byly navázány na dolar, který byl tímto způsobem krytý zlatem.

Podle ekonomů MMF nový systém fungoval relativně dobře po dvacet let, ale pak se i v něm začaly objevovat trhliny. Vlády zemí, které dosahovaly obchodních deficitů, váhaly s odpovídajícími devalvacemi měnového kurzu, protože se bály jejich politických důsledků. Země s přebytky zase nijak nepospíchaly s posilováním kurzu, protože by jim přineslo zhoršení jejich konkurenční pozice. Během šedesátých let se tak stabilita kurzů stávala umělým jevem, který bránil potřebným posunům v kurzech a nakonec vedl ke krizi platebních bilancí a nestabilitě celého systému.

Tok soukromého kapitálu stále více tlačil na devalvace kurzů deficitních zemí a posilování kurzu zemí s přebytky. Na počátku sedmdesátých let se do problémů dostaly i samotné Spojené státy. Jejich příčinou byla „laxní fiskální a monetární politika“ financující válku ve Vietnamu a různé sociální programy. Na druhé straně byly země jako Německo a Japonsko neochotné revalvovat svůj měnový kurz. Odliv zlata ze země se snažil vyřešit Nixon ukončením konvertibility dolaru, které mělo původně sloužit jen jako nástroj, který donutí Německo a Japonsko k revalvaci. V podstatě tím ale rozložil celý systém.

Američané při diskusích o novém systému tvrdili, že snaha o umělé udržování pevných kurzů nakonec napáchá více škody než užitku. Větší důraz měl být namísto stability kurzů kladen na domácí ekonomickou politiku, která měla zajistit hospodářskou stabilitu a až z ní plynoucí stabilitu kurzů a následně celého globálního systému. Na tomto principu fungoval systém nový, ale ekonomové MMF poukazují na rok 2008, který přinesl nové zkušenosti: Stabilita dané země nemusí být zajištěna ani v případě, že sleduje odpovídající ekonomickou politiku. Je totiž ovlivněna i děním v zemích jiných, zejména v těch, které jsou významné pro celý systém.

K tomu MMF dodává, že nyní mohou další velkou změnu globálního monetárního systému přinést kryptoměny. Není sice jasné, jakým směrem se bude další vývoj ubírat, ale jasné by mělo být jedno: I nadále bude klíčová mezinárodní spolupráce.

Zdroj: Blog MMF

 
 
 
 

Čtěte více:

Kdo s dominantní měnou nemoudře zachází...
02.07.2021 17:32
Dolar má v globální ekonomice dominantní roli, je používán jako rezerv...
Budou za 40 let ještě existovat klasické banky? Harvardský ekonom pochybuje a ukazuje na stablecoin
27.07.2021 15:18
Známý ekonom Ken Rogoff z Harvardu hovořil na Bloomberg Markets o kryp...
MMF zlepšil výhled růstu globální ekonomiky, zotavení ale nebude rovnoměrné
27.07.2021 15:07
Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil výhled růstu globální ekonomiky...

Váš názor
  • Současný systém,
    04.09.2021 16:24

    kdy jsou peníze kryty imaginární (ne)důvěrou není rovněž žádná výhra. Každý hned na první pohled vidí, že se jich investoři houfně zbavují a konvertuji v jiná aktiva. Nebo je zde snad někdo, kdo má zájem dlouhodobě vlastnit peníze na účtech či pod polštářem, aby využil jeden z jejich základních úkolů - uchovatel hodnoty ?
    x2
    • x2
      05.09.2021 16:04

      Jako jedna z funkcí peněz se stále uvádí, že je uchovatel hodnoty. Myslím si, že pro peníze nekryté nějakou stálou hodnotou to už neplatí. Peníze jsou především prostředkem směny a kdo si chce uchovat hodnotu svých úspor, musí holt investovat.
      Jan47
      • Re: x2
        05.09.2021 16:08

        Je třeba uvážit, že zde máme 3 milionu lidí v důchodovém věku. Radit řadě z nich investování je opravdu úsměvné.
        x2
        •  
          05.09.2021 20:52

          Pořád lepší radit jim ať investují, než jen planě brečet.
          Richard Fuld
          • Richard
            06.09.2021 18:41

            Ale důchodci nebreci. Jen v krámu zjišťují, že na nákup, který loni pořídili za 3 stovky, dnes potřebuji stovky 4. A někteří ani netuší, že se toto luxovani peněženek nazývá inflace.
            x2
            • Re: Richard
              07.09.2021 10:42

              Ano, důchodci nebrečí. To Vy tady brečíte. :-)
              Richard Fuld
              • Richard
                07.09.2021 10:52

                Pomáhat těm, jež nemají možnost si ze zdravotních důvodů a stáří přilepsit není breceni, nýbrž sociální povinnost po které zde tak voláte.
                x2
                • Re: Richard
                  07.09.2021 15:31

                  o))))Ty jim pomáháš konverzací z Richardem. Aha.
                  Velkamedvědice
                  • VM
                    07.09.2021 15:53

                    A mohu důchodcům na tomto vlakne snad pomoci jinak, než jejich obhajobou?
                    x2
                    • Re: VM
                      10.09.2021 15:23

                      Dle mého se důchodcům pomůže nejlépe tak, pokud se vytvoří podmínky pro to, aby rostla a prosperovala střední třída. Čím lip na tom bude ona, tím víc peněz odvede do rozpočtu a vydělají na tom i důchodci. Pokud ale je růst důchodů založen na populizmu a na úkor budoucnosti, tak se ani důchodci mít dlouho dobře mít nebudou. A tím v žádném případě nechci říct, že si důstojný důchod nezaslouží.
                      Ferda Mravenec
                      • Ferda mravenec
                        10.09.2021 15:49

                        Přesně kolego
                        Velkamedvědice
                    • Re: VM
                      07.09.2021 16:35

                      1/Tak on je nikdo nenapadá. 2/A jak si představuješ, že jim to pomůže netuším. Ani jestli o to stojí. / Důchody rostou rychleji než inflace. A za poslední. Místy píšeš, že neumí spořit. To je ovšem jen jejich problém. Snad mají příbuzné, děti, kteří je mohou navést. Nemluvě o tom, že drtivá většina již umí virtuál a info dohledat. Aspon dle hoaxů, co rozšiřují. A ve finálre tomu dáváš korunu t rzením, že ani neznáš nikoho, kdo by mohl z důchodů šetřit. Tak co vlastně chceš. Už jednou jsem tě vysvětloval, že podložená měna je inflací znehodnocováína jako každá jiná. a přiměřená inflace není sprosté slovo, ale důsledek prosperity.
                      Velkamedvědice
                      • VM
                        07.09.2021 17:15

                        Přiměřená inflace? Co to je? Inflace je vždy bez "gumového" přívlastku (přiměřená), tedy konkrétní.
                        x2
                      • VM
                        07.09.2021 16:45

                        Nenapadá? Vždyť důchodcům a vládě mnozí vyčítají i těch pár stovek nad valorizaci. Absurdní.
                        x2
                        • Re: VM
                          07.09.2021 18:29

                          Tak to pláčeš na špatném hrobě. Na tomhle vlákně je nikdo nenapadá. Důchodce si sem zatáhl ty, abys doložil, jak je inflace škodlivá.
                          Velkamedvědice
                          • VM
                            07.09.2021 19:20

                            Samozřejmě, že je inflace škodlivá. A nejen důchodcům. V opačném případě bychom se nemuseli zbavovat peněz, ale naopak bychom je shromažďovali jako cennost.
                            x2
                            • Re: VM
                              07.09.2021 19:30

                              Přiměřená inflace jenaopak znakem rostoucí ekonomiky, platů a prosperity.
                              Velkamedvědice
                              • VM
                                07.09.2021 19:47

                                Přiměřená inflace? A jak se taková inflace zjišťuje?
                                x2
                                • Re: VM
                                  07.09.2021 20:06

                                  Třeba ty dvě procenta například. Sem přesvědčen, že si zdroje tohoto tvrzení, o pozitivitě malé inflace seš schopen dohledat sám. Jedná se o ekonomický konsensus. Nikdy si nikomu ve věcné debatě neustoupil, maximálně posouvá témata a měl poslední slovo. Proto debatu z mé strany uzavírám.lepší malá inflace, než deflace nebo stagflace.
                                  Velkamedvědice
                                  •  
                                    08.09.2021 11:00

                                    existují vědecké studie o "prospěšnosto" inflace.....prý nejlepší inflace podle vědeckých studií je 0,004%......ani FED proti této informaci se neohrazuje.....takže nejlepší inflace není žádná inflace....
                                    abc1
                                    • Abc
                                      08.09.2021 11:49

                                      Existuje lecos? Jakákoliv minorita může tvrdit cokoliv. Já prezentoval ekonomický konzencus. Klidně dej odkaz, rád si přečtu, na co odkazuješ. Hezký den.
                                      Velkamedvědice
                                    • abc1
                                      08.09.2021 11:40

                                      Ale, kdyby byla reálná inflace řekněme do 1%, dalo by se to akceptovat. Nicméně v současné době ji vidím mnohonásobně větší. Když si představím, že opatřeními Green Dealu se zvedne na dvoucifernou hodnotu po dobu let, potom to nelze hodnotit jinak, než jako cílené vysávání majetku lidí podobné jednorázové měnové reformě z roku 1953. Rozdíl je v tom, že se tak nyní bude dít pod ideologickou obezlickou zeleného údělu.
                                      x2
                                  • VM
                                    07.09.2021 20:26

                                    No, 2% to se říká.... Ale je tomu skutečně tak? A já říkám, že čtvrt procenta. Soused toleruje 5%, ale prý té reálné inflace, nikoli zavádějící inflace dle spotřebního koše:-).
                                    x2
                                    • Re: VM
                                      08.09.2021 13:17

                                      Jasně, každý to může vnímat jinak. Nic jako obecně pro všechny optimální inflace neexistuje. Na optimální inflaci ve výši 0% se asi shodnou tak nějak všichni. Nula je neutrální. Inflace i deflace jsou škodlivé. No a já to zkomplikuji trošku. Nezáleží totiž jen na samotné izolované úrovni inflace. Z hlediska znehodnocování úspor (a o to Vám jde, že?) je důležitá i nominální úroková míra, tedy reálná úroková míra (po odečtení inflace). Nulovou inflaci lze ale za neutrální považovat pouze ve světě, kde není možné vybírat peníze z bank v hotovosti. Možnost vybírání hotovosti z bank způsobuje asymetrii v možnostech centrální banky reagovat na vývoj cen. V případě růstu cen může centrální banka zvedat úrokové sazby teoreticky až do nekonečna. Avšak v případě poklesu cen se její možnosti velmi rychle vyčerpají v okamžiku, kdy úrokové sazby sníží na nulu. Ta 2% v podobě inflačního cíle jsou zde mimo jiné i z toho důvodu, aby se ekonomika držela v alespoň nějaké vzdálenosti od hranice, kde se monetární politika centrální banky vyčerpá. Nebýt tedy hotovosti, centrální banka by mohla mít inflační cíl 0% a v deflaci snižovat nominální sazby do záporu. Rušení hotovosti i samotné snižování sazeb do záporu ale nepovažuji za funkční ani za vhodný koncept. Spíše si myslím, že pokud se vyčerpají možnosti monetárních zásahů, měla by nastoupit fiskální politika, což jsme si naplno vyzkoušeli právě v koronakrizi a zafungovalo to v podstatě na jedničku. :-) Dokonce si myslím, že monetární a fiskální politika by měly působit synergicky a současně bez ohledu na to, zda centrální banka již narazila na limity své monetární politiky. Právě takovouto fiskální politiku, která usiluje o hladký a stabilní chod ekonomiky lze považovat za skutečně odpovědnou, nikoli fiskální politiku, která se podřizuje zcela nesmyslně fetiši v podobě "zodpovědného" "hospodaření" státu. Stát je především prostředí, v němž působí tržní ekonomika, nikoliv jeden z běžných ekonomických subjektů. Navíc pokud bychom připustili, že o stabilitu ekonomiky a cen má pečovat kromě centrální banky i vláda s její fiskální politikou, mohl by začít být sledován onen inflační cíl na hladině 0%, protože při deflaci by mohla účinně zasahovat vláda a skutečnost, že centrální banka vyčerpala své možnosti by jaksi nevadila. To bychom se ale museli (konečně) rozloučit z tou aktuálně aplikovanou doktrínou rozpočtové "odpovědnosti" v Kalouskovsko - Zamrazilovském provedení.
                                      Richard Fuld
                                      • Richard Fuld
                                        08.09.2021 14:19

                                        Příčiny inflace vidím tři. 1) úvěrová expanze 2) výroba nepokrývá poptávku 3) tištění peněz. Úvěrová expanze má své limity. To jsme viděli během hypoteční krize v USA. Expanze dosáhla určitého bodu a pak nastalo vypouštění úvěrové bubliny. Ceny nemovitostí dosáhly takové výše, že lidé přestali mít zájem o nákup a tudíž o úvěry. Bez QE by se světová ekonomika zhroutila. Pokrýt poptávku není v době vysoké produktivity problém. Výjimkou je současnost v důsledku covidu. To je ale dočasná záležitost. Nejstrašnější hyperinflace v minulosti způsobilo tištění peněz (Výmarská republika, Zimbabwe apod). A "tištění" peněz je hlavní příčina současné inflace. Pokud centrální banky nepřestanou provádět QE nebo ho alespoň neomezí, připraví střádaly na celém světě a úspory v bankách. Takže každému, kdo o úspory přijde, musí být jasné, kdo je vinen. A Putin to nebude.
                                        Jan47
                                        • Re: Richard Fuld
                                          08.09.2021 17:01

                                          Pokud centrální banky přestanou z QE, odevzdáte moc nad výší dlouhodobých úrokových sazeb panikářům, kteří spíše dříve, než později vyvolají takový vývoj na trzích se státními dluhopisy, že centrálním bankám nic jiného, než obnovením QE nezbude. Hlavně je třeba si uvědomit, že QE nerovná se tisk peněz. Že se mezi QE a tisk peněz dává rovnítko je velmi rozšířená mediální zkratka, která je jednoduše chybná. Při QE nevznikají nové peníze, které by se dostaly do ekonomiky a naředili úspory střádalů. QE má na peněžní zásobu stejný přímý vliv, jako když státní dluhopis si od jedné komerční banky koupí jiná komerční banka. Pokud by přitom vznikaly peníze, které se dostávají do oběhu v ekonomice, pak by peněžní zásoba vždy rostla navíc o objem mezibankovních obchodů s jakýmikoliv dluhovými státními cennými papíry. To, že je QE považováno za tisk peněz, je tedy nesmysl jak po kvantitativní tak po principiální stránce.
                                          Richard Fuld
                                          • Richard Fuld
                                            08.09.2021 18:29

                                            QE je tisk peněz za účelem nákupu finančních aktiv. Ale já Vám rozumím, chcete říct, že nominálně to, co do ekonomiky přibude (nové peníze), zase ubude (dluhopisy). Takže to považujete za neutrální operaci. Já s tím úplně nesouhlasím. Je rozdíl mezi penězi a dluhopisy. Abych proměnil dluhopisy na peníze, musím je prodat. Když to budou chtít udělat všichni tak uspěje jen malá část prodejců, protože neexistuje protistrana, která by byla schopna vše koupit. Pokud by potřeboval likviditu stát, musel by ostatní zájemce přeplácet vysokým úrokem a to by ho tlumilo v "rozletu". Musel by více zvažovat podpory, soc. dávky a vůbec veškeré výdaje. Problém by měli všichni vlastníci st. dluhopisů (penzijní fondy, korporace), protože by se nedostali k hotovosti. Zkrátka si myslím, že by byl nedostatek volných peněz a to by omezovalo poptávku. Leda by se místo peněz za zboží a služby platilo dluhopisy.
                                            Jan47
                                            • Re: Richard Fuld
                                              09.09.2021 13:57

                                              Ne, bohužel mi nerozumíte. To co popisujete (výměna dluhopisů za peníze ), se týká širšího peněžního agregátu v případě, že nebankovní subjekt prodá nebankovnímu subjektu státní dluhopis. Pouze v takovém případě platí to, co popisujete, tedy že daný peněžní agregát se nezmění, protože dané peníze zůstávají dál v oběhu, dluhopis také nadále existuje, jen se změnili majitelé těch aktiv. Obdobně je tomu ale i uvnitř bankovního systému, kde banky kupují od bank. Pojďme se ale nejprve podívat ještě na situaci, kdy by k "tisku peněz" v rámci QE skutečně docházelo. Pokud by nakupovala centrální banka státní dluhopis od nebankovního subjektu, pak by objem peněz v oběhu vzrostl, protože banka by prodávajícímu připsala na účet nové peníze. Uvedeným "tiskem" peněz ale "trpí" nejen nákup dluhopisu centrální bankou v rámci QE. "Trpí" jím i případy kdy komerční banka nakoupí na trhu od nebankovního subjektu státní dluhopis, nebo cokoliv jiného. Avšak pokud dluhopis kupuje jedna banka od druhé (bez ohledu na to, zda jednou z těch bank je banka centrální), pak se tato transakce vůbec peněz jako takových, resp. peněžní zásoby vůbec nedotkne. Banky si mezi sebou "platí" tzv. likviditou, což nejsou peníze byť mají stejnou jednotku. Když chce banka nakoupit něco od nebankovního subjektu, nakoupí to za (pro tento nákup) čerstvě vytvořené peníze, nikoliv za likviditu. Likviditu banka potřebuje teprve za účelem vypořádání převodů peněz mezi různými bankami a tu si za standardních podmínek půjčí od bank, které mají té likvidity aktuálně nadbytek a nemusí za tím účelem držet likviditu nad rámec PMR). Jinými slovy to, kolik toho banka může koupit od jiného subjektu vůbec nesouvisí s tím, kolik drží likvidity na rezervním účtu v centrální bance. O tom, zda vůbec a kolik toho banka může koupit od kohokoliv jiného rozhoduje stav její bilance a objem jejích rizikových aktiv a pasiv ve vztahu k pravidlům kapitálové přiměřenosti. Takto to zní hrozně komplikovaně, takže zkusme konkrétní příklad. Banka drží např. za 2 miliardy státní dluhopisy a současně výše jejího vlastního kapitálu ji v souladu s pravidly kapitálové přiměřenosti umožňuje nakoupit riziková aktiva (nebo poskytnout rizikové půjčky) až do výše 1 miliardy korun. Pokud by banka chtěla nakoupit více rizikových aktiv, nebo poskytnout více rizikových půjček, musela by získat dodatečný vlastní kapitál (vydat např. nové akcie, nebo podřízené dluhopisy). Pokud v této situaci prodá banka státní dluhopisy za např. 1,5 miliardy centrální (nebo kterékoliv jiné) bance, projeví se to tak, že z aktiv banky budou odúčtovány ty prodané dluhopisy a současně se zvedne velikost aktiva v podobě likvidity držené bankou na rezervním účtu u centrální banky. Bance se zvedne likvidita o 1,5 miliardy korun nad rámec PMR, avšak výše vlastního kapitálu stále zůstává na stejné úrovni! Banka tedy stále může nakoupit riziková aktiva, nebo poskytnout rizikové úvěry pouze v rozsahu jedné miliardy korun. Skutečnost, že banka v rámci QE vyměnila státní dluhopisy za likviditu, nijak její schopnost nakupovat riziková aktiva nebo poskytovat rizikové úvěry nenavýšila! Daná transakce nemá vůbec žádný vliv na objem peněžní zásoby a rovněž ani na změnu schopnosti banky nakoupit od kohokoliv nová riziková aktiva, nebo poskytnout nové rizikové úvěry nebo utrácet za náklady, či cokoliv jiného nebo vyplácet dividendy... Daná transakce realizovaná v rámci QE nijak přímo schopnosti banky mít vliv na ceny v ekonomice nebo na rozsah možné úvěrové expanze nezměnila. Jediné co QE "dělá", je to že poptávka centrální banky se promítne do ovlivnění tržní ceny státních dluhopisů, tedy ovlivnění dlouhodobých úrokových sazeb. QE toliko zachovává, nebo zlepšuje úrokové podmínky pro poskytování úvěrů a tím nepřímo ovlivňuje ekonomiku tím, že úvěry jsou dostupnější. Při samotném QE ale k žádnému "tisku" peněz nedochází. Není to tak, že banka získá od centrální banky prodejem dluhopisu volnou likviditu, kterou může utratit např. za akcie, které jsou z hlediska pravidel kapitálové přiměřenosti považovány za riziková aktiva. Naproti tomu státní dluhopisy nejsou pravidly pro kapitálovou přiměřenost považovaná za riziková aktiva, stejně jako aktiva v podobě likvidity držené na rezervním účtu centrální banky. V rámci QE, tak v aktivech bank dochází pouze k záměně jedněch bezrizikových aktiv (státních dluhopisů) za jiné bezrizikové aktivum (likvidita držená na rezervním účtu). Celkový rizikový profil bilance banky se tak při QE vůbec nemění, stejně jako se nemění vlastní kapitál banky. Akcií může banka koupit tolik, kolik ji dovoluje výše vlastního kapitálu a pravidla kapitálové přiměřenosti, nikoliv to, kolik likvidity má banka na rezervním účtu. Kdyby banka v našem příkladu nakoupila např. od jiné banky akcie za 1,5 miliardy korun, tak po této transakci jí ubyde z rezervního účtu 1,5 miliardy Kč (nemusela si na to půjčovat likviditu) a současně jí vzroste položka aktiv v podobě bankou držených rizikových cenných papírů. Z aktiv banky tedy zmizelo bezrizikové aktivum v podobě likvidity držené na rezervním účtu a v objemu 1,5 miliardy korun a současně přibylo rizikové aktivum v podobě akcií a ve stejném objemu. Bilance banky by se tedy změnila tak, že by v "dohledovém centru" centrální banky začala blikat červená kontrolka hlásící, že daná banka přestala plnit pravidla kapitálové přiměřenosti, když o 0.5 miliardy překročila hranici pro objem rizikových aktiv, která by odpovídala pravidlům kapitálové přiměřenosti. Banka totiž v dané situaci mohla v souladu s pravidly nakoupit akcie pouze za 1 miliardu. Snad jsem Vám to vysvětlil dostatečně a snad Vám začne docházet, že v médiích je velmi populární i další konsekvence daného mýtu o QE, a to že QE je tisk peněz, který stojí mimo jiné i za růstem cen akcií. QE ale není tiskem peněz a tedy ani nemůže v tomto smyslu stát za růstem cen akcií. Pro úplnost je třeba dodat, že v souladu s pravidly kapitálové přiměřenosti banka mohla nakoupit akcie za 1 miliardu i bez toho, že by předtím nejprve prodala ony státní dluhopisy. V případě, že by daná banka nakupovala ty akcie od jiných bank, prostě by si tu miliardu likvidity půjčila od těch ostatních bank, které by získaly nadbytečnou likviditu tím, že by ty akcie té bance prodaly. V případě, že by daná banka nakupovala akcie od nebankovních subjektů, prostě by jim připsala kupní cenu těch akcií na jejich vkladové účty.
                                              Richard Fuld
                                              • Richard Fuld
                                                10.09.2021 2:17

                                                Nemám pocit, že se naše názory příliš liší. S tím, co píšete o transakcích mezi bankami, souhlasím. Záměrně jsem zmiňoval nákupy st. dluhopisů centrální bankou od nebankovních subjektů jako jsou penzijní fondy a korporace. O bankách jsem nepsal. Sám píšete, že k "tisku peněz" v rámci QE skutečně dochází, pokud centrální banka nakoupí státní dluhopis od nebankovního subjektu a že pak objem peněz v oběhu vzroste. Takto jsem to ve svém příspěvku myslel i já. Pak ale ke konci svého příspěvku píšete, že QE není tiskem peněz a tudíž nemůže stát za růstem cen akcií. Připadá mi, že si protiřečíte. Co tedy způsobilo prudký růst akcií v USA od roku 2009, když ne QE?
                                                Jan47
                                                • Re: Richard Fuld
                                                  10.09.2021 10:39

                                                  Když píšete o nákupech státních dluhopisů od nebankovních subjektů, popisujete zcela minoritní část objemu QE. Já mám namysli situaci, kdy media píší o QE jako o tisku desítek miliard eur a dolarů měsíčně, které tečou na akciové a jiné trhy, přestože toto je pravda jen ve vztahu k malému zlomku objemu toho QE. Ve vztahu k té majoritní části objemu QE (kdy centrální bance prodávají státní dluhopisy komerční banky) jsem Vám vysvětlil, že tyhle miliardy eur a dolarů na žádné trhy neplují (zůstávají jako nadbytečná likvidita na rezervních účtech). Navíc si uvědomte, že k prodeji těch státních dluhopisů ty banky ani ty nebankovní subjekty nikdo nenutí. Jde o jejich investiční rozhodnutí. Pokud fond nebo investor prodá státní dluhopisy, aby měl peníze na nákup akcií, jde o typické investiční rozhodnutí o změně poměrů drženého portfolia aktiv, k němuž ho nikdo nenutí. To, že takové chování tlačí na ceny akcií, je pak přirozeným důsledkem toho investičního rozhodnutí, nikoliv jakéhosi automatického přílivu při QE "natištěných" peněz. Jediné, co lze QE přičítat jako motivaci k prodeji dluhopisů a nákupu akcií je to, že QE tlačí dlouhodobé úrokové sazby dolů, což snižuje atraktivitu dluhopisů a zvyšuje atraktivitu akcií. Tento "kanál přenosu" tlaku na ceny akcií samozřejmě nezpochybňuji. Co zpochybňuji, je tvrzení, že za růstem cen akcií stojí onen TISK peněz centrální bankou v objemu celého QE, když ve skutečnosti tam teče jen jeho nepatrná část týkající se nákupů státních dluhopisů od nebankovních subjektů. Za růstem cena akcií tak může nakonec částečně stát i tento obecně rozšířený omyl, že na trhy se dostávají centrálními bankami "tištěné" peníze v objemu celého QE. A ještě jeden detail. Primární emise státních dluhopisů se účastní pouze banky, což znamená, že zde vznikají ("tisknou" se) skutečné zbrusu nové peníze, které dosud v ekonomice nebyl. Pokud však banky potom část těch státních dluhopisů rozprodají nebankovním subjektům, tyto nové peníze tím zase zanikají. Pokud následně nebankovní subjekt prodá státní dluhopis zpět nějaké bance, nevznikají tím úplně nové peníze, pouze se zpět do ekonomiky vrací peníze, které už dříve byly v ekonomice poté, co vznikly na primárním trhu se státními dluhopisy. Ve skutečnosti se tak v delším časovém horizontu nejedná o "tisk" nových peněz, ale spíše o návrat dříve z ekonomiky stažených peněz.
                                                  Richard Fuld
Aktuální komentáře
23.10.2021
8:02Víkendář: Jak moc zpomaluje americká ekonomika? Postupně až k 2 %
22.10.2021
22:02Wall Street při pátku zajímaly sociální sítě. Snapchat -26,5 %  
17:45Úvěrový cyklus G3 prudce slábne, v Číně odraz od dna. Implikace pro finanční trhy
17:10Technologiím zkazily den výsledky. Večer promluví Powell  
16:14Ruská centrální banka výrazně zvýšila základní úrok - na 7,5 procenta
14:48Dokáže hodnotový investor dlouhodobě porážet trhy? Webinář Pavola Mokoše, hlavního makléře Patrie, 26. října od 15:00!
14:13REDSTONE INVEST a.s - Oznámení o 8. výplatě kuponu RSREINV 1 5,00/22
13:29Braňo Soták k výsledkům Snap a nešvaru jménem 'problémy v dodavatelských řetězcích'  
13:29Ján Hladký: Střednědobý výhled Intelu (premarket -10 %) zafungoval jako studená sprcha  
12:48Putin: Rusko může po schválení plynovodu Nord Stream 2 okamžitě zvýšit dodávky
12:25Perly týdne: Investice v nové fázi cyklu, extrémy na trhu s ropou a nejpopulárnější sázky současnosti
11:37Evropa vykročila vzhůru, zatímco koruna zůstává pod tlakem  
11:12Ropa míří na 100 dolarů? Zinek nejdražší za 14 let a přesnice od roku 2012  
11:05Podnikatelská aktivita v eurozóně zpomaluje, důvodem jsou hlavně rostoucí ceny
10:45Akcie Erste klesly nejvíce od února. CaixaBank zvažuje prodej až desetinového podílu
9:11Rozbřesk: ČNB po devíti letech obnoví prodej výnosů z devizových rezerv, koruna však dál slábne
8:54Evropské burzy mohou otevírat v plusu. Kofola oznámila dividendu  
8:49Vrcholní představitelé amerického Fedu podle nové regulace nesmí obchodovat jednotlivé akcie a dluhopisy
8:41Akcie Evergrande posilují po zprávě, že splatí úroky dluhopisu před termínem
8:28Šéfové států EU se shodli, jak na zdražování energií. Babišův požadavek na regulaci trhu ETS nenašel dost opory

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
Nebyla nalezena žádná data