Nespokojenost veřejnosti ve většině vyspělých ekonomik vyúsťuje v politické změny a utváří se nová koncepce společenské smlouvy, které propojuje trhy, státy i občany. Dnešní hněv tak přináší příležitost zacelit trhliny v ekonomických základech naší společnosti, a to jako u velkých technologických firem, tak i ve školství.
Komerční aktivity procházejí svižnou digitalizací, což znamená, že tržní sílou budou v dohledné budoucnosti i nadále největší a nejúspěšnější společnosti technologického sektoru, od Amazonu až po Zoom. Avšak přestože se investoři v těchto rychle rostoucích podnicích těší tučným finančním příjmům, většina ostatních nikoliv. Přední technologické společnosti nejenže nezvládly vytvářet dostatečnou hodnotu pro své akcionáře, ale ani přispívat k celkovému hospodářskému růstu USA.
Poté, co se všichni přizpůsobili dopadům pandemie covidu-19, přesunuli mnozí business lídři svou pozornost zpět ke čtvrtletním ziskům a cenám akcií. , druhá nejhodnotnější veřejně obchodovaná společnost na světě, tento měsíc oznámil plán odkupu akcií za 60 miliard dolarů a zvýšení dividend. O tom, co by manažerské týmy mohly dělat pro tvorbu dlouhodobé hodnoty ve prospěch akcionářů, se přitom hovoří velice málo.
Mezinárodní měnový fond a mnoho dalších předkládá důkazy, které naznačují, že velké technologické společnosti svými akvizičními strategiemi a konkurenčními praktikami dusí inovace. Ten, kdo je přesvědčen, tak jako my, že hospodářský růst je podmíněn inovacemi, pak bude souhlasit, že řešení tohoto problému je urgentní.
Jak udělat Big Tech opět velký
Kromě různých legislativních návrhů na rozdělení velkých technologických firem na menší části je tu i několik jednoduchých kroků, které může nově potvrzený předseda americké Komise pro cenné papíry a burzu (SEC) Gary Gensler okamžitě podniknout, aby zajistil korporátní zodpovědnost technologických firem a pobídl je k dodržování závazků o inovacích, což prospěje i Americe.
Zaprvé SEC může a měl by od všech veřejně obchodovaných firem v USA vyžadovat, aby přehledně vykazovaly, kolik vydávají na výzkum a vývoj. Podle desítky let starých účetních standardů tato kategorie zahrnuje pouze činnosti zaměřené konkrétně na vývoj nových produktů, služeb či procesů nebo na jejich významná vylepšení. Drobné, postupné, „rutinní či pravidelné úpravy“ je výslovně zakázáno klasifikovat jako výzkum a vývoj.
Bohužel a ke značné sociální a ekonomické újmě země si právě tyto drobné úpravy několik dnešních obrů ze Silicon Valley dává do výdajových položek na výzkum a vývoj. Vzhledem k tomu, že největší technologické společnosti ovládají čím dál větší díl ekonomického koláče, je transparentnost ohledně toho, kolik investují do skutečných inovací, zcela oprávněná.
Zadruhé by SEC měl přistoupit k návratu pololetního výkaznictví. Výzkum naznačuje, že se čtvrtletními zprávami, které v současnosti předkládá každá veřejně obchodovaná firma, se pojí vysoké náklady. Kapitálový trh, kde manažerské týmy musí neustále vydávat výhled zisků, však vypěstoval krátkodobé uvažování s dalekosáhlými nepříznivými ekonomickými důsledky.
Tento „krátkodobismus“ ohrozil schopnost manažerů dělat významné dlouhodobé investice, zkrátil průměrné funkční období výkonných ředitelů a oslabil způsobilost manažerů činit rozhodnutí, která mohou mít zásadní význam pro konkurenceschopnost USA v globálním hospodářství. Zatěžování malých veřejně obchodovaných firem, tj. základny, na níž je ekonomika vystavěna, opakovanými a nezanedbatelnými výdaji na výkaznictví rovněž potlačuje růstově orientované investice, neboť odvádí prostředky jinam.
Návrat do škol jako příležitost ke změně
Vedle těchto reforem zaměřených na vyvolání změny shora vytvořila pandemie příležitost pro inovace zdola. Letos na podzim se miliony amerických studentů vrátily do výuky, někteří poprvé po více než roce. Jelikož vlády jednotlivých států spoléhají v oblasti dalšího vzdělávání mladých Američanů na federální financování, nadešla jednou za generaci ojedinělá šance prosadit zásadní proměnu toho, jak se na místní úrovni poskytuje vzdělání.
Ekonomové, intelektuálové, podnikatelé i politici se shodují s obecnou nespokojenosti s výkonem školství v Americe oproti ostatním zemím. Konkrétně se americkým školám u dnešních mladých lidí zjevně nedaří podporovat kreativitu, přijímání rizika a hledání výzev. Tyto hodnoty přitom hrály v národním rozvoji USA určující úlohu a měly by se vštěpovat studentům vracejícím se do učeben.
Posledních 18 měsíců přineslo disrupce, ale také příležitosti k pozitivním změnám. Americký kapitalistický systém se tomuto novému světu bude muset přizpůsobit. Znamená to v prvé řadě vést ekonomický dialog s těmi, kdo jsou na jeho fungování zainteresovaní, a kolem naší společné budoucnosti. Návrat do škol a univerzit by měl být příležitostí k obnově vzdělávání, které oslavuje stěžejní, zásadní americké hodnoty, jež by této zemi pomohly stát se bezprecedentním příkladem úspěchu.
Jak se díváme na budoucnost po pandemii, musíme se soustředit na posilování našich institucí a znovuoživení naší kultury. Upevnit intelektuální základy příští generace a poskytnout korporacím flexibilitu k inovacím jsou jen dva kroky v tomto směru, které můžeme udělat dnes. Navazovat na ně mohou mnohé další. Přestože společenské, finanční a politické výzvy Ameriky jsou stejně neúprosné jako vždy, můžeme usilovat o renesanci hodnot a institucí, které potřebujeme.
Autoři: Edmund S. Phelps, nositel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2006 a ředitel Centra pro studium kapitalismu a společnosti na Kolumbijské univerzitě, je autorem knihy Mass Flourishing a spoluautorem knihy Dynamism.
Mohammad A. Salhut, postgraduální student na Kolumbijské univerzitě, je výzkumným asistentem v Centru pro studium kapitalismu a společnosti Kolumbijské univerzity.
Copyright: Project Syndicate, 2021.
www.project-syndicate.org