Vnější bilance ČR reprezentovaná běžným účtem platební bilance se letos postupně zhoršuje. Po loňském rekordním přebytku odpovídajícím 3,6 % HDP, který sluší exportně orientované zemi, se vnější kladné saldo stále snižuje a za prvních devět měsíců se už smrsklo na zhruba šestinu loňské úrovně (31 mld. korun). Hlavním důvodem je především nižší přebytek obchodní bilance. Při pohledu na výsledky zahraničního obchodu je vidět extrémní zvýšení cen surovin, které automaticky posunují hodnotu dovozu nahoru. Jen v případě ropy a plynu jde o skok o téměř 45 mld. korun ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
Na druhou stranu nemůžeme přehlížet, že loňský rok byl z pohledu cen komodit pro importéry až příliš vlídný. Takže výrazný propad přebytku obchodu za poslední dva roky rozhodně nelze komoditám tak úplně připisovat. Viníků je totiž na straně dovozu víc – ať už je to výrazný nárůst dovozů chemických produktů (z titulu cen), importu elektrických zařízení (mj. komponenty pro elektromobily), elektroniky (vlivem nástupů práce a studia z domova i vynucené reakce firem na nové podmínky a ceny). A přehlédnout nejde ani nižší vývoz automobilů ve srovnání s rokem 2019, o jehož příčinách snad není nutné se příliš rozepisovat.
Nižší přebytek obchodní bilance však není jediným důvodem klesajícího salda běžného účtu ČR. Tím druhým je obnovený odliv dividend ze země. Loni v době pandemie se firmy soustředily na udržování dostatečných likviditních polštářů pro každý případ, centrální banka byla zase ostražitější z titulu finanční stability bankovního sektoru atp. S obnovením ekonomického růstu, kdy se navíc ukázalo, že ekonomika pandemii ustála možná lépe, než se původně zdálo, začaly firmy své zadržené zisky posílat do zahraničí. Zdaleka ještě ne v takovém rozsahu jako v roce 2019, ale přece jen jde o třetinu vyšší částku než za prvních devět měsíců loňského roku. Vzhledem k objemu nainvestovaného kapitálu to na rozdíl od čipového hladomoru snad nemůže být ani překvapením.
V každém případě to vypadá, že běžný účet platební bilance v lepším případě skončí kladnou nulou, což by mimochodem „kdysi dávno“ možná znamenalo menší tlak na posilování koruny. V časech, kdy se z koruny stává stále více úročená měna, to však platit už vůbec nemusí. Nakonec samotná ČNB předpokládá, že koruna se díky úrokovému diferenciálu brzy podívá pod hranici 25 a do roka i pod 24.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna se dál drží v blízkosti hranice 25,20 EUR/CZK a k dalším ziskům jí nepomáhají ani očekávání dalšího růstu úrokových sazeb, která v posledních dnech stále narůstají. Finanční trhy jsou už daleko nad listopadovou prognózou sazeb z dílny ČNB, když předpokládají, že výraznější růst inflace vybudí ČNB k razantnějšímu zpřísňování měnové politiky. Přitom však už rovněž v příštím roce očekávají, že centrální banka začne opět své sazby snižovat. Dnes přijde na řadu výsledek výrobní inflace, která v září skončila ještě těsně pod hranící 10 %. Vzhledem k úpravám firemních ceníků na přelomu roku by časem neměla překvapit ani překonáním dvanáctiprocentní mety v průmyslu.
Zahraniční forex
Pokračující holubičí rétorika ECB ze strany Ch. Lagardeové a růst dolarových úrokových sazeb stlačily eurodolar již pod hladinu 1,14.
Dnes se dostanou do hry i důležitá americká makrodata v podobě říjnových maloobchodních tržeb a průmyslové výroby. Čísla naznačí, jak by mohl vypadat růst americké ekonomiky v posledním kvartále. Spíše hrozí, že data dále podpoří medvědí náladu na eurodolarovém trhu.
Forint se dnes soustředí na odpolední zasedání MNB, byť ještě předtím budou dnes ráno zveřejněna data za růst HDP ve třetím čtvrtletí. Od MNB čekáme, že po vzoru NBP a ČNB překvapí a zvýší sazby o více, než očekává trh. Minimálně pak o 45 bazických bodů. Výstupy ze zasedání MNB by v takovém případě měly být pro forint pozitivní zprávou.