Spojené státy a dolar hrají ve světové ekonomice výjimečnou roli, která se týká jak mezinárodního obchodu, tak toku financí. Dominantní pozice, kterou dolar ve světové ekonomice drží, se pak projevuje i v době zvýšeného rizika. Na stránkách VoxEU na to poukazují Georgios Georgiadis, Gernot Müller a Ben Schumann, podle kterých je tento vztah dán tím, že v USA lze nalézt řadu bezpečných a likvidních aktiv, která jsou atraktivní právě v době, kdy investoři čelí vyššímu riziku. Jaké dopady má ale to, že dolar pak posiluje? Zvyšuje jeho apreciace tenze v globálním hospodářství, nebo je naopak snižuje?
Georgiadis a jeho kolegové analyzovali vývoj indexu rizika v globální ekonomice a konstatují, že jeho růst jde skutečně ruku v ruce se zvýšenou poptávkou po bezpečných aktivech. Stejně tak je patrné, že šok ze strany rizika vyvolává kontrakci ekonomické aktivity, která je synchronizovaná – týká se jak Spojených států, tak zbytku světa. Ekonomové následně tvrdí, že posilování dolaru vyvolané rizikovým šokem na jednu stranu tlumí negativní efekt rizika ve zbytku světa tím, jaký má vliv na mezinárodní obchod a globální poptávku. Negativně ale na zbytek světa působí utažení globálních finančních podmínek vyvolané dolarem.
Ekonomové se následně pokusili odhadnout sílu obou efektů či, přesněji řečeno, modelovat situaci, kdy by k posilování dolaru nedošlo. A zjistili, že kontrakce ekonomické aktivity ve zbytku světa mimo Spojené státy by v takovém případě byla asi poloviční. Z toho vyvozují, že výše zmíněný finanční kanál hraje celkově významnější roli než kanál obchodní. Ve výsledku tak posilování dolaru násobí negativní efekt, který má rizikový šok na zbytek světa.
Popsané mechanismy mohou mít i své důsledky pro americkou monetární politiku. Ekonomové připomínají, že během první vlny pandemie americká centrální banka Fed poskytla dosud nevídanou podporu dolarové likvidity rozvíjejícím se zemím. Tím v principu poskytla zbytku světa bezpečné dolarové rezervy a limitovala tlaky na posílení kurzu americké měny. Dolar v té době posílil skutečně jen marginálně – měřeno relativně k tomu, jak při podobném růstu globálního rizika reagoval v minulosti. K tomu ekonomové na základě výše popsaných závěrů dodávají, že tento krok Fedu tak zabránil mnohem většímu poklesu ekonomické aktivity ve světové ekonomice.
Následující grafy ukazují modrými křivkami obvyklý vývoj kurzu dolaru, americké průmyslové produkce, průmyslové produkce ve zbytku světa, amerických exportů a importů a vývoje zahraničních úvěrů. Červenými křivkami je vyznačen modelový vývoj v případě, že by se kurz dolaru v reakci na rizikový šok neměnil:
Zdroj: VoxEU