Přijetí eura by nyní nebylo pro Českou republiku výhodné, domnívají se odborníci oslovení ČTK. Důvodem je podle nich především ztráta samostatné měnové politiky České národní banky a stabilizační funkce samostatné české měny a také aktuální stav veřejných financí. Nejistý je také podle nich vývoj ekonomiky eurozóny po skončení pandemie koronaviru nebo politika Evropské centrální banky. Na druhou stranu přijetí jednotné evropské měny by podle ekonomů ještě více snížilo transakční náklady podniků a úplně zrušilo riziko výkyvů kurzu koruny. Nicméně ČR podle nich aktuálně neplní podmínky stanovené pro přijetí eura, například právě u veřejných financí.
Přijetí eura je tak podle odborníků nutné zvážit a načasovat. Navíc je to podle nich především politické rozhodnutí, což dlouhodobě uvádí například i Česká národní banka. Zástupci nové vlády však již dříve uvedli, že přijetí eura neplánují. Česko podle nich nesplňuje podmínky pro přijetí eura a pro zemi to také prozatím není výhodné. Přijetí společné evropské měny je tak spíše až otázka pro další vládu, uvedli.
"V současné době rizika a náklady výrazně převyšují potenciální přínosy. Debatu o přijetí eura by bylo možné otevřít v případě, pokud by Evropská centrální banka prokázala schopnost udržet inflaci pod kontrolou a pokud by byl dokončen koncept bankovní unie v podobě, která nezvýší rizika finanční nestability," uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Dále je podle ní nutné odhadnout náklady, které by se vstupem do eurozóny nesly české veřejné finance. "Zde vyvstává i hlavní domácí úkol ČR – nastavit strukturu veřejných financí tak, aby byly dlouhodobě udržitelné. Fiskální politika by po ztrátě vlastní měnové politiky a měnového kurzu zůstala prakticky jediným nástrojem pro stabilizaci celého národního hospodářství," upozornila.
Přínosy přijetí eura pro ekonomiku, která je obchodně i vlastnicky silně provázaná s eurozónou, plynou podle Zamrazilové zejména z poklesu transakčních nákladů a vymazání kurzového rizika. "Tyto přínosy se během posledních patnácti let částečně snížily vlivem tzv. spontánní euroizace, tedy přechodem podniků na přímé transakce nebo úvěrování v eurech," uvedla.
V této souvislosti například vláda v koaličním programu plánuje umožnit firmám vést účetnictví a daňovou evidenci v eurech. Nedávná analýza ČNB pak zařadila mezi ukazatele s nízkou mírou rizika při přijetí eura vedle obchodního propojení využívání eura českými podniky, které dlouhodobě vykazuje mírně rostoucí trend. Na druhou stranu banka upozornila, že vstup do eurozóny by přinesl rizika, která plynou ze ztráty nezávislé měnové politiky České národní banky a stabilizační role kurzu koruny. Problémem je také nedokončená konvergence, tedy přibližování se úrovně, Česka k eurozóně hlavně u cen a mezd.
Evropská měna také tvoří zhruba 58 procent devizových rezerv České národní banky, které ke konci listopadu v korunovém vyjádření činily 3,8 bilionu korun.
Na druhou stranu by se v souvislosti s přijetím eura podle Zamrazilové zvýšila rizika plynoucí ze ztráty nezávislé měnové politiky a vstupu do bankovní unie a objevily se také nové náklady spojené s členstvím v Evropském stabilizačním mechanismu. S přijetím eura by byl podle ní nově spojen i vstup do bankovní unie, jejíž finální architektura není dokončena. "Vzhledem k velmi dobrému fungování bankovního dohledu v ČR by i částečná ztráta pravomocí centrální banky v této oblasti znamenala riziko pro finanční stabilitu," upozornila Zamrazilová, která byla i členkou bankovní rady ČNB.
Dalším problémem členství v eurozóně je podle ní povinnost podílet se na Evropském stabilizačním mechanismu, tedy na jejím záchranném fondu. Aktuální odhad výše prvotního okamžitě splatného požadavku přitom činí zhruba 50 miliard korun a v případě krize na požádání zaplacení dalších více než 300 miliard korun.
"V současnosti nejsou známy všechny potenciální závazky, které budou do budoucna pro Českou republiku vyplývat v souvislosti s přijetím eura. Případné rozhodování o načasování vstupu do měnové unie je tak stále doprovázeno významnými nejistotami," uvádí i analýza ČNB.
Koruna za 20 let, kdy se začala v hotovostní podobě používat jednotná evropská měna, posílila proti euru o zhruba 28 procent. V roce 2002 se začala obchodovat na úrovni kolem 32 Kč za euro, poté v roce 2004 oslabila až nad 33 Kč/EUR, aby v půlce roku 2008 krátce česká měna posílila až pod 23 Kč za euro, dosud nejsilnější hodnotu vůči euru. Později byl kurz koruny od listopadu 2013 do dubna 2017 oslabován intervencemi České národní banky na úroveň kolem 27 korun za euro. Následné posilování koruny zastavené pandemií koronaviru doprovázely výkyvy kurzu, kdy se koruna i vracela zpět k hranici 27 Kč za euro. V posledních týdnech kurz koruny opět posiluje především kvůli razantnímu zvyšování úrokových sazeb ČNB, a to až pod hranici 25 korun za euro.
Euro začalo platit v hotovostní podobě 1. ledna 2002 a nahradilo dříve platné měny používané ve státech eurozóny. Pro bezhotovostní platby bylo již ovšem zavedeno od ledna 1999. Nyní eurem platí 19 zemí EU. Naposledy do eurozóny vstoupila Litva v roce 2015, a to jako poslední z pobaltských zemí. V době svého vzniku bylo euro vnímáno jako nástroj k dosažení hospodářské stability. Už na počátku ale existovaly i kritické hlasy, podle nichž nemůže měnová unie fungovat v tolika různorodých ekonomikách.
Samotné přijetí eura v Česku ale není aktuální. Nová vláda koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) přijetí eura neplánuje. Česko totiž nesplňuje podmínky pro přijetí eura a pro zemi to také prozatím není výhodné. Podle dřívějšího vyjádření představitelů nové koaliční vlády je tak přijetí eura spíše až otázkou pro další vládu.