Dodávky ruského plynu do Evropské unie dnes pokračují navzdory požadavku Kremlu, aby odběratelé platili v rublech. Ruská plynárenská společnost Gazprom nicméně oznámila, že se stahuje z Německa a že ukončila svou účast v německé divizi Gazprom Germania. Podle českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely budou firmy z EU pokračovat v platbách za energie Rusku v té méně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od dnešního dne odběratelé z takzvaných "nikoliv přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Podle dekretu mají zahraniční kupci peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Západní představitelé tento model odmítají.
Dekret stanoví mechanismus, podle něhož by si měl každý kupec u ruské banky Gazprombank otevřít dva účty. Na devizový by měl zaslat platbu v zahraniční měně. Za tu by Gazprombank nakoupila rubly a uložila je na klientův rublový účet. Z toho by se pak uskutečnila platba na účet ruské plynárenské společnosti Gazprom.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko dnes dodávky plynu do Evropy nezastaví, protože platby za plyn dodaný po 1. dubnu mají být realizované až koncem dubna nebo začátkem května. Dodal, že dekret o novém systému plateb by mohl být v budoucnosti zrušen, pokud by nastaly "jiné podmínky". Za současných okolností je ale podle něj pro Rusko rubl nejvýhodnější a nejbezpečnější měnou.
Německá vláda oznámila, že Německo nadále platí za dodávky ruského plynu v eurech a trvá na dodržování uzavřených smluv. Upozornila, že Putinův dekret podrobně zkoumá. Prozatím není jasné, jak dodávky ruského zemního plynu do Německa ovlivní oznámení Gazpromu, že se stahuje z Německa.
Ministr Síkela dnes uvedl, že Česká republika má zásoby plynu přibližně na jeden měsíc a zásoby ropy a ropných produktů na více než 90 dní. Dodal, že v současnou chvíli jsou veškeré dodávky energií stabilní. Česká republika je podle ministra připravena na všechny možné varianty vývoje dodávek plynu a ropy z Ruska.
Podle odborníků nicméně státy na východ od Německa a Rakouska včetně těchto dvou zemí nemají recept na případné zastavení dodávek ruského plynu do Evropy. Putin si ale nechává prostor na případnou změnu svého rozhodnutí, uvedli experti, které dnes ČTK oslovila.
Rusko je dlouhodobě největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, podle údajů Eurostatu ještě v roce 2020 zajišťovalo téměř 40 procent spotřeby plynu v Evropské unii. Unijní statistická agentura uvádí, že na ruském plynu jsou nejvíce závislé Česká republika a Lotyšsko, kde tvoří 100 procent spotřeby, následují Maďarsko a Slovensko. Naopak několik zemí nedováží ruský plyn vůbec. Mezi nimi Eurostat uvádí i Rakousko, které ale podle šéfa rakouského energetického regulačního úřadu E-Control závisí na ruském plynu z 80 procent. U Německa podle Eurostatu podíl ruského plynu na dodávkách činí 65 procent.
Síkela: Dodávky z Ruska jsou stabilní, firmy z EU nebudou platit v rublech
Česká republika má zásoby plynu přibližně na jeden měsíc, zásoby ropy a ropných produktů na více než 90 dní. V současnou chvíli jsou veškeré dodávky energií stabilní, uvedl dnes po jednání krizového štábu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Tisková konference byla bez dotazů novinářů. Firmy z Evropské unie budou podle ministra pokračovat v platbách za energie Rusku v té méně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení těchto smluv.
Zástupci energetiky se mají kvůli současné situaci podle Síkely znovu sejít příští týden. Česká republika je podle ministra připravena na všechny možné varianty vývoje dodávek plynu a ropy z Ruska. Dnešního jednání krizového štábu se kromě Síkely zúčastnil také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), zástupci společnost Net4Gas, která je provozovatelem přepravní soustavy pro zemní plyn v ČR, zástupci Správy státních hmotných rezerv (SSHR), společnosti Čepro, ČEPS a zástupci všech významných obchodníků a výrobců energií.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal ve čtvrtek dekret, podle kterého ode dneška odběratelé z takzvaných "nikoliv přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech. Zahraniční kupci mají podle dekretu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Putin rovněž prohlásil, že pokud se tyto platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny.
ČR je podle Síkely od dnešního rána ve spojení s úřadem předsedy Evropské rady, EU dnes zveřejní společný výstup na ruský požadavek na platby za energie v rublech, ve kterém platby v ruské měně odmítne.
"Příští týden 7. dubna na tento postup naváže jednání expertních ministerských skupin Evropské unie. A jejím úkolem bude dopracovat to, na čem jsme se už předběžně dohodli, a sice detail společných nákupů energií v rámci Evropské unie a koordinace přípravy na zimu. Česká republika samozřejmě od začátku tento jednotný postup na úrovni Evropské unie podporuje," řekl Síkela.
Dnes odpoledne začne jednání Mezinárodní energetické agentury na ministerské úrovni, předmětem jednání bude další dobrovolné uvolňování ropy na trh ze strany členských států agentury. "Již dříve se členské státy shodly na uvolnění 60 milionů barelů ropy," uvedl Síkela s tím, že tato ropa již na trh přichází. Předpokládá se uvolnění dalších 120 milionů barelů ropy, 60 milionů z toho má poskytnout USA. "Což považuji za krok velice prospěšný z hlediska stabilizace trhu," dodal Síkela.