Evropská centrální banka (ECB) urychlí práce na mechanismu, který pomůže zmírnit rozdíly ve výnosech státních dluhopisů eurozóny. ECB to uvedla po dnešním mimořádném zasedání Rady guvernérů, které nečekaně svolala, aby projednala zejména výprodej na trzích dluhopisů z poslední doby. Finančně slabé a silně zadlužené země na jižním křídle eurozóny totiž čelí citelnému růstu nákladů na obsluhu státního dluhu.
ECB má v úmyslu flexibilněji reinvestovat výtěžek ze splatných dluhopisů, které nakoupila v rámci podpůrného programu Pandemic Emergency Purchase Programme (PEPP). Ten zavedla na začátku pandemie, aby pomohla ekonomice eurozóny. K dispozici měl 1,7 bilionu eur (zhruba 42 bilionů Kč).
Centrální banka chce teď pomoci těm nejzadluženějším zemím, tedy především Itálii, která má třetí největší ekonomiku v eurozóně. Nový nástroj, na kterém ECB pracuje, má zabránit takzvané fragmentaci, tedy příliš velkým rozdílům ve výnosech státních dluhopisů napříč eurozónou. Svým odhodláním situaci řešit se snaží mírnit výprodej na dluhopisových trzích, který přispívá k obavám, že eurozóna je na prahu nové dluhové krize, uvedla agentura Reuters.
Výnosy státních dluhopisů se začaly prudce zvyšovat po zasedání ECB ze čtvrtka minulého týdne, na kterém Rada guvernérů nastínila sérii zvyšování základních úrokových sazeb. Od té doby se také zvyšuje rozdíl ve výnosech dluhopisů německé vlády a vlád jihoevropských zemí, hlavně Itálie. Ta patří spolu s Řeckem k nejzadluženějším zemím eurozóny, růst výnosů tak pro ni znamená vysoké náklady navíc. Německé výnosy 10letých dluhopisů dosáhly 1,77 %, což je nejvyšší úroveň od začátku roku 2014, zatímco jejich italské protějšky vyskočily o 240 bazických bodů výše, což dělá největší spread od začátku roku 2020.
Pozvánky na zasedání byly podle zdrojů rozeslány v úterý. Někteří členové Rady guvernérů, od kterých se očekává účast, zrušili svá veřejná vystoupení původně plánovaná na dnešek.
ECB svolává mimořádná zasedání Rady guvernérů zcela výjimečně. Naposledy to učinila na začátku pandemie, kdy finanční trhy čelily enormní zátěži. Tehdy ECB zavedla svůj masivní podpůrný program s názvem Pandemic Emergency Purchase Programme (PEPP), který měl k dispozici 1,7 bilionu eur, což nakonec byl její hlavní nástroj během pandemie COVID-19.
Možnosti, které se ECB otevírají v boji proti takzvanému riziku fragmentace, kdy některé země čelí výrazně vyšším výpůjčním nákladům než jiné, a to v rámci jednotné měnové unie, zahrnují nasměrování reinvestic ze splatných dluhopisů na trhy, které jsou vystaveny stresu, nebo nasazení zcela nových nástrojů. Někteří analytici však varovali, že samotné reinvestice pravděpodobně nebudou stačit.
Mimořádná diskuse se tak koná ve stejný den, kdy se očekává, že americká centrální banka zvýší úrokové sazby. Investoři dramaticky zvyšují své sázky na navýšení o 75 základních bodů, což vyvolalo silný výprodej na světových trzích.
Zprávy o zasedání ECB poslaly euro prudce nahoru na 1,0487 vůči dolaru a výnosy italských 10letých dluhopisů klesly o 22 bazických bodů.
Členka Výkonné rady ECB Isabel Schnabel, vedoucí tržních operací banky, v úterý uvedla, že ECB situaci „pečlivě“ sleduje a je připravena nasadit stávající i nové nástroje, pokud zjistí, že tržní přecenění je „chaotické“. "Nebudeme tolerovat změny podmínek financování, které jdou nad rámec fundamentálních faktorů a které ohrožují transmisi měnové politiky," řekla Schnabel s tím, že odhodlání zabránit fragmentaci nemá hranice.
Argumentovala tím, že jako první obrannou linii by ECB mohla rozmístit právě hotovost ze splatných dluhopisů na napjaté trhy. Až poté by měly podle ní přijít na řadu nové nástroje. Jaké nástroje to budou, odmítla komentovat, protože musí být přizpůsobeny konkrétní situaci, podmínkám, limitům a zárukám stanoveným případ od případu.
Zdroj: Reuters, ČTK