Americká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o tři čtvrtě procentního bodu, a pokračuje tak ve zpřísňování měnové politiky ve snaze zkrotit vysokou inflaci. Základní úroková sazba se dnešním rozhodnutím dostává do pásma 1,50 až 1,75 procenta, přičemž o 75 bazických bodů naráz se zvýšila poprvé od roku 1994. Fed dnes zároveň naznačil, že bude v agresivním zvyšování letos pokračovat. Nová prognóza počítá se zvýšením sazby do konce letošního roku na 3,4 %, což předjímá pro letošek utažení o dalších 175 bazických bodů. V březnu výhled činil 1,9 procenta.
Pro rok 2023 je mediánový odhad výboru centrálních bankéřů pro základní sazbu na 3,8 procenta. To je o jeden procentní bod výše, než předpokládal v březnu. Pět představitelů přitom předpokládá sazbu nad 4 procenty.
"Dot plots" zachycují očekávání jednotlivých centrálních bankéřů:
Míra inflace za květen ve Spojených státech překvapivě vystoupila na 8,6 procenta, ačkoliv analytici se domnívali, že vrcholu dosáhla už v dubnu, kdy činila 8,3 procenta. Inflace v USA je teď nejvyšší od konce roku 1981. Fed má přitom svůj inflační cíl na dvou procentech.
Měnový výbor FOMC "očekává, že pokračující zvyšování cílového pásma bude vhodné", stojí v prohlášení po skončení jeho dvoudenního zasedání. "Výbor je pevně zavázán navrátit inflaci k jejímu 2procentnímu cíli".
Podle předsedy Fedu Jeromeho Powella je v červenci nejpravděpodobnější zvýšení znovu o 75 nebo o mírnějších 50 bazických bodů. "Neočekávám, že kroky o takovémto rozsahu budou obvyklé," uvedl Powell k dnes dodanému zvýšení.
Fed dále zopakoval, že bude redukovat svoji masivní rozvahu o 47,5 miliardy USD měsíčně. Toto opatření začalo platit 1. června. V září chtějí centrální bankéři "vyfukování" bilance navýšit na tempo 95 miliard, což je také potvrzení postupu oznámeného už letos na jaře. Upravena byla naopak březnová prognóza počítající s hladkým přistáním americké ekonomiky. Teď se čeká tvrdší dosednutí.
"Tvrzení, že lze ekonomiku navést na hladké přistání, se postupně stává podobně neudržitelné jako dříve teze o přechodnosti inflace," napsal před rozhodnutím hlavní analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Růst ekonomiky USA podle nové prognózy letos zpomalí na 1,7 procenta. Ještě v březnu Fed očekával expanzi o 2,8 procenta. Míra nezaměstnanosti by na konci roku 2024 mohla stoupnout na 4,1 procenta. Míra inflace, měřená podle indexu výdajů na osobní spotřebu sestavovaného ministerstvem obchodu, dosáhne podle nového prognózy Fedu letos 5,2 procenta proti 4,3 procenta v březnovém odhadu.
"Nesnažíme se vyvolat recesi," konstatoval dále Powell. "Snažíme se snížit inflaci na dvě procenta a udržet silný trh práce," uzavřel.
Americké akcie po dnešním oznámení mířily nahoru a dolar v proměnlivém obchodování dolů. Americké dvouleté výnosy rostly, během Powellovy tiskové konference se ale jejich růst zastavil. Rozhodnutí Fedu je agresivnější než půlprocentní krok, který Powell signalizoval doposud. Ten by upřednostňovala prezidentka Fedu v Kansasu Esther Georgeová, až na ni ale dnešní vodítko centrální banky schválili všichni členové výboru FOMC.
Vývoj kurzu eura k americkému dolaru online:
Zdroje: Bloomberg, Patria.cz, ČTK, CNBC, Fed