Aktivita v podnikatelském sektoru eurozóny se tento měsíc nečekaně snížila. Příčinou je rychlejší pokles ve zpracovatelském průmyslu a téměř zastavení růstu v sektoru služeb, neboť rekordní inflace v regionu přiměla spotřebitele omezit výdaje. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnila organizace S&P Global.
Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách a který je měřítkem celkového zdraví ekonomiky, podle předběžných údajů klesl na 49,4 bodu z červnových 52 bodů. Propadl se tak pod hranici 50 bodů, která odděluje růst aktivity od poklesu. Ocitl se přitom nejníže od loňského února.
Výsledky jsou také výrazně horší, než čekali analytici v anketě agentury Reuters. Ti v průměru očekávali, že index klesne na 51 bodů.
"Zdá se, že ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí klesne, protože podnikatelská aktivita v červenci sklouzla do poklesu a výhledové ukazatele naznačují, že v příštích měsících bude hůř," řekl hlavní podnikový ekonom S&P Global Chris Williamson.
Index dominantního odvětví služeb klesl na 50,6 bodu červnových 53 bodů a je nejníže za 15 měsíců. Spotřebitelé jsou kvůli krizi životních nákladů obezřetní a omezují nepotřebné výdaje. Index nového podnikání ve službách se tak snížil na 48,4 bodu z 51,8 bodu, na nejnižší hodnotu od loňského února.
Aktivita ve zpracovatelském sektoru tento měsíc klesá poprvé za více než dva roky. Dílčí index zpracovatelského sektoru se propadl na 49,6 bodu z 52,1 bodu. Index výroby klesl z červnových 49,3 bodu na 46,1 bodu, nejníže od května 2020. Pokles zaznamenala také očekávaní výroby na nejbližší rok, protože se zvyšují obavy o ekonomiku, částečně kvůli nejistým dodávkám energií, vysoké inflaci a růstu nákladů na úvěry, upozornil Williamson.
Podnikatelská aktivita klesla i v samotném Německu, které je největší evropskou ekonomikou. Souhrnný PMI se snížil na 48 bodů, nejníže za více než dva roky. Minulý měsíc činil 51,3 bodu. Pokles zaznamenala aktivita ve službách i zpracovatelském průmyslu.
Inflace v eurozóně v červnu vystoupila na rekordních 8,6 procenta. Ve čtvrtek Evropská centrální banka (ECB) zvýšila hlavní úrokovou sazbu o půl procentního bodu, což je více, než se čekalo. Potvrdila tak, že obavy z vysoké inflace nyní převažují nad obavami, zda růst úroků nezasáhne ekonomický růst.