Česká republika byla dlouhou dobu učebnicovým příkladem ekonomiky s minimálními makroekonomickými nerovnováhami. Inflace oscilovala okolo dvouprocentního cíle a centrální bankéře trápily spíše příliš slabé cenové tlaky. Rovněž vnější bilance byla stabilizovaná díky solidnímu přebytku obchodní bilance, přičemž mírný deficit běžného účtu byl primárně způsoben odlivem dividend do zahraničí. Konečně i veřejný sektor jako celek hospodařil vyrovnaně nebo dokonce v lehkém přebytku, což umožnilo snižovat už tak relativně nízký dluh v poměru k HDP. Slovy oblíbené písně však platí: „nic není jako dřív, nic není jak bejvávalo“.
Vedle nebývale silné inflační bouře se totiž česká ekonomika dostala i do pasti tzv. dvojího deficitu. Na jedné straně se do významného schodku propadla obchodní bilance z důvodů zdražení dovážených energií a problémů v dodavatelských řetězcích brzdících vývoz. Na straně druhé se od propuknutí pandemie dostaly pod tlak veřejné finance a současná vláda plánuje jen málo ambiciózní fiskální konsolidaci s rozpočtovými deficity okolo 300 mld. korun i v dalších letech.
Současný kvazi-fixní režim směnného kurzu brání tomu, aby se výsledky fiskálního hospodaření a běžného účtu platební bilance odrazily v kurzu koruny. Tomu by – podobně jako ostatním regionálním měnám – fundamentálně odpovídala slabší úroveň, které však brání aktivita ČNB na devizovém trhu. Od začátku dubna již centrální banka „propálila“ více než 10 % devizových rezerv, ty však stále zůstávají s přehledem nejvyšší ve středoevropském regionu (téměř 150 mld. euro).
Měnová politika ČNB je i tak oproti minulým letům důvodem k obavám. Obměněná bankovní rada se totiž evidentně rozhodla s vysokou inflací bojovat méně agresivně a pro trhy je i po prvním měnově-politickém zasedání relativně málo čitelná. To je zvláště riskantní přístup v situaci neukotvených inflačních očekávání, kdy hrozí, že silné cenové tlaky budou českou ekonomiku sužovat minimálně i v příštím roce. Jak totiž ukazuje pohled do historie, měnově-politické chyby mohou být při podobné konstelaci zvláště nákladné…
*** TRHY ***
Koruna
Koruna sice v průběhu včerejšího dne získala půdu pod nohama, nakonec však zakončila obchodování zpět u hranice 24,30 EUR/CZK. Makro kalendář je po středečních inflačních číslech relativně prázdný, a tak i korunový trh čeká na impuls k významnějšímu posunu jedním, nebo druhým směrem. Vzhledem k posílení koruny si může dát na devizovém trhu pauza také ČNB, která prozatím na podporu české měny vynaložila přibližně 10 % svých devizových rezerv. I tak však zůstává velikost rezerv vysoká (téměř 150 mld. euro) a měla by ČNB poskytnout dostatečnou palebnou sílu ke korekci nadměrných výkyvů koruny.
Eurodolar
Další překvapivě nízká inflační data z USA - tentokrát v podobě nečekaného meziměsíčního poklesu výrobní inflace (v červenci) - již nedokázala zásadněji pohnout dolarovými sazbami a tudíž i eurodolarem.
Dnes bude trh vyhlížet údaje o dlouhodobých očekávání amerických domácností (od University Michigan). Jejich další pokles by dolaru neprospěl.
Akcie
Akcie vymazaly své zisky ze začátku včerejšího dne. Index S&P 500 se po 1% růstu vrátil zpět na úroveň z předchozího dne a zamířil do blízkosti 50% úrovně Fibonacciho hranice pro současný medvědí trh. Technický sektor si vedl hůře po prudkém růstu, který poslal Nasdaq 100 o více než 20 % nad jeho červnová minima. Velké společnosti jako Tesla Inc. a Amazon.com Inc. se propadly. Akcie společnosti Walt Disney Co. rostly poté, co vykázala lepší než očekávaný růst počtu předplatitelů své streamovací služby a uvedla, že zvýší cenu služby Disney+ o 38 %. Akcie USA závěr: Dow Jones +0,1 %; S&P -0,1 %; Nasdaq Composite -0,6 %.