Evropská centrální banka dnes potvrdila jestřábí obrat posledních měsíců a v souladu s očekáváním zvedla depozitní sazbu o 75 bazických bodů na 1,5 %. V rozmezí přibližně tří měsíců zvýšila ECB svou základní úrokovou sazbu celkem o 200 bazických bodů, což je nejagresivnější cyklus růstu sazeb v historii. Další zpřísnění měnové politiky, kterým ECB reaguje na nepříznivý inflační vývoj v eurozóně, znamená, že se úrokové sazby již nacházejí v neutrálním pásmu odhadovaném mezi 1-2 %.
Navzdory dalšímu skokovému růstu sazeb však zůstává ECB viditelně za křivkou. V září rostly spotřebitelské ceny v eurozóně rekordním tempem 9,9 % a ve zbytku roku mohou cenové tlaky ještě zesílit. Z tohoto důvodu očekává Rada guvernérů další zvýšení úrokových sazeb, neboť jen tak bude možné zajistit včasný návrat inflace ke střednědobému cíli ve výši 2 %. Dle doprovodného komentáře prezidentky Lagardeové na tom nic mění ani viditelný útlum ekonomiky eurozóny, která dle dostupných konjukturálních dat (i našeho očekávání) směřuje do recese.
Jinak řečeno, cenová stabilita je pro ECB nyní naprostou prioritou. Prezidentka Lagardeová nicméně znovu zdůraznila, že rozsah příštího růstu sazeb bude záviset na příchozích datech a centrální banka nadála praktikuje meeting-by-meeting přístup. My máme za to, že po dnešním zasedání je ECB s úrokovými sazbami přibližně na půl cesty – terminální sazbu vidíme na úrovni 3 %, a to již v prvním čtvrtletí příštího roku.
Vedle opětovného zvýšení sazeb se pak ECB rozhodla změnit podmínky třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO). Pomocí těchto extra levných půjček uvolňovala centrální banka měnovou politiku v časech příliš nízké inflace. V časech prudkého růstu úrokových sazeb však nesplacené TLTRO končí zpět u ECB, kde jsou úročeny za stále vyšší sazby. Retroaktivní zpřísnění úvěrových podmínek, které má dle ECB posílit transmisi měnové politiky, se pochopitelně nebude líbit komerčním bankám v eurozóně. Nově se budou TLTRO úročit z průměru zbývající doby do splatnosti. Vedle toho nabídne ECB možnost jejich předčasného splacení.
A konečně Rada guvernérů na dnešním zasedání nediskutovala otázku kvantitativního utahování (QT). Dle slov prezidentky Lagardeové budou hlavní principy QT rozhodnuty a oznámeny na prosincovém zasedání. Pravděpodobně se tak naplní sekvenční princip, kdy chce ECB nejdříve dostat základní úrokovou sazbu nad neutrální úroveň a teprve poté přistoupit ke snižování velikosti své bilance. K samotnému spuštění QT, které bude v první fázi zahrnovat ukončení reinvestic programu APP, by mělo dojít v první polovině roku 2023, a to za předpokladu, že agresivní růst úrokových sazeb v podání ECB nepovede k destabilizaci dluhopisových trhů, zejména předlužených států jižního křídla eurozóny.