Sektor finančních služeb v Británii čekají zásadní změny, které budou podle vládních úředníků největší za více než 30 let, respektive od vlády premiérky Margaret Thatcherové. Reforma regulace počítá s omezením byrokracie i s podporou růstu a má Británii zbavit unijních pravidel, kterými se řídila, když byla členem Evropské unie, a která podle vlády v Londýně jen dusila růst. Návrh změn dnes v sérii dokumentů oznámilo britské ministerstvo financí. Nutnost změn urychlil odchod Británie z EU, který sektor finančních služeb na britských ostrovech oslabil.
Návrh změn také předpokládá, že se zjednoduší požadavky na kapitálovou přiměřenost menších bank. Finanční domy z londýnského finančního centra City nemohou po brexitu provádět finanční transakce v zemích EU stejně jako v době, kdy byla Británie členem unie. Vláda proto čelila tlaku, aby dosavadní pravidla uvolnila, protože pozici evropské jedničky pro obchodování s akciemi Londýnu po brexitu sebral Amsterodam.
"Přístup vlády k reformě regulačního prostředí finančních služeb uznává a chrání základy, na kterých je postaven úspěch Spojeného království jako centra finančních služeb: pružnost, trvale vysoké regulační standardy a otevřenost," uvedlo ministerstvo financí.
Soubor plánovaných reforem, přezdívaný edinburské reformy, zahrnuje také revizi pravidel pro takzvaný prodej nakrátko, kdy obchodníci spekulují na pokles cen, dále revizi prospektů vydávaných společnostmi při vstupu na burzu a plány na zrušení a reformu pravidel, která byla zavedena v době, kdy byla Británie v EU.
"A půjdeme ještě dál - zajistíme reformu tíživých zákonů EU, které dusily růst i v dalších odvětvích, jako jsou digitální technologie a lékařské vědy," uvedl ministr financí Jeremy Hunt. Dodal, že jeho cílem je zachovat Británii jako jedno z nejotevřenějších, nejdynamičtějších a nejkonkurenceschopnějších center finančních služeb na světě.
Soubor zahrnuje více než 30 reforem, revizí projdou například i pravidla, která nutila banky povinně oddělit retailové bankovnictví od rizikovějších investic. Tato pravidla byla zavedena po globální finanční krizi z roku 2008, kdy se některé banky ocitly na pokraji bankrotu. Změny se nyní dotknou například i fungování realitních investičních fondů.
Revize čeká zejména pravidla, která upravují, jakým způsobem se přijímají, hodnotí a případně sankcionují zkušení ředitelé a další pracovníci vrcholového managementu. Lidé z odvětví serveru televize BBC řekli, že právě tato pravidla se ukázala jako brzda, která finančnímu sektoru v Británii znemožňuje lákat nejtalentovanější zaměstnance.
Omezení, co se prémií pro vrcholové manažery týče, má rovněž kořeny v době globální finanční krize. Příslušné opatření z roku 2016 nazvané Senior Managers Regime stanovuje, že jednotlivci v regulovaných firmách mohou čelit pokutám za špatné řízení, nedostatky v kultuře na pracovišti nebo za špatné rozhodování.
Návrh změn vláda prezentuje jako příklad svobody po brexitu, kdy si Británie může stanovit regulaci, která přesně vyhovuje jejím potřebám a povaze britské ekonomiky. Podle kritiků ale riskuje, že tím zapomene na lekci, kterou jí dala globální finanční krize. Britská i další vlády tehdy musely penězi daňových poplatníků sanovat často celá odvětví.
Plán zmírnit regulaci finančních služeb se v Británii prezentuje jako další Big Bang (velký třesk). Odkazuje se tím na deregulaci finančních služeb, kterou v roce 1986 představila tehdejší vláda konzervativní premiérky Margaret Thatcherové.
Současná britská vláda už oznámila, že zruší strop, do jakého lze bankéřům vyplácet prémie. Pojišťovnám pak umožní investovat i do dlouhodobých aktiv, jako je bydlení nebo například větrné farmy. Slibuje si od toho celkovou podporu investic i rovných příležitostí. Ministr financí řekl, že změny umožní investice napříč ekonomikou a zajistí pracovní místa i další příležitosti pro britské občany.