Americká ekonomika v posledním kvartále minulého roku vzrostla o 2,9 % (mezikvartálně anualizovaně), čímž překonala očekávání trhu (2,6 %). Oproti třetímu čtvrtletí šlo sice o mírné zpomalení růstové dynamiky, celkově si však americká ekonomika vedla na konci roku 2022 stále velmi dobře a zatím ukazuje solidní odolnost v prostředí rostoucích úrokových sazeb.
Pohled pod pokličku headlinového čísla však nabízí o něco méně lichotivé detaily. Hospodářský růst byl z nemalé části tažen růstem zásob, což lze interpretovat jako důsledek slábnoucí spotřebitelské poptávky. V podobném duchu pak lze číst i pozitivní příspěvek čistých exportů, resp. nižších dovozů. Spotřeba domácností sice nadále roste, avšak o něco pomaleji, než se všeobecně čekalo. K prohloubení poklesu pak došlo v případě fixních investic. Ty táhne dolů především prudký pokles investiční aktivity ve stavebnictví a na realitním trhu, které jsou již zcela evidentně pod tlakem vyšších úrokových sazeb.
Celkově lze pohled do struktury HDP interpretovat jako signál slábnoucí domácí poptávky. A to je ostatně trend, který měl zesílit v příštích čtvrtletích, kdy by měl americkou ekonomikou v daleko větší míře začít probublávat efekt vysokých úrokových sazeb (typicky působících se zpožděním 12-18 měsíců). Z tohoto důvodu očekáváme v průběhu roku 2023 podstatně slabší růstovou dynamiku a nelze vyloučit, že americká ekonomika sklouzne do recese. Pokud by se tak stalo, mělo by se však jednat toliko o krátkou a hlavně mělkou, resp. technickou recesi bez dramatického růstu nezaměstnanosti.
V posledních měsících proto citelně polevily obavy z tzv. tvrdého přistání americké ekonomiky. Z pohledu finančních trhů je zároveň podstatné nejen to, že americká ekonomika zdá se nemíří do hlubší krize, ale také fakt, že hospodářský růst viditelně zpomaluje a není natolik silný, aby vyprovokoval další agresivní reakci ze strany Fedu. Ten se tak může vydat cestou dalšího zvolnění tempa růstu sazeb a v příštím týdnu přidat k dobru už jen čtvrt procentního bodu.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna setrvává pod hranicí 24,00 EUR/CZK a bez větších problémů drží zisky posledních týdnů. Dnes v Česku startují prezidentské volby, které ale již tradičně nejsou pro korunový trh zásadní, vzhledem k omezeným pravomocem hlavy státu. Navíc, nový prezident bude v rámci svého funkčního období jmenovat pouze jednoho člena bankovní rady, což jeho vliv na tuzemskou ekonomiku dále omezí. Favorit voleb Petr Pavel již anoncoval, že v případě svého zvolení by na pozici člena bankovní rady v roce 2024 znovu jmenoval Tomáše Holuba.
Právě Tomáš Holub ve včerejším rozhovoru pro Seznam zprávy zopakoval, že z hlediska co možná nejrychlejšího zvládnutí inflace by bylo žádoucí úrokové sazby ještě dál zvýšit. Naproti tomu viceguvernérka Eva Zamrazilová trvá na stabilitě úrokových sazeb, nicméně v druhé polovině letošního roku nemůže vyloučit ani jejich pokles, pokud bude cítit dostatečnou jistotu, že se inflační tlaky znovu neoživí.
Eurodolar
Ani lepší než očekávaný výsledek amerického HDP za čtvrtý kvartál ani další pokles nových žádostí o podporu nijak zásadně nezměnily situaci na eurodolarovém trhu.
Eurodolar tak sice dnes bude monitorovat prosincové údaje za spotřebitelské výdaje a inflaci (PCE index) v USA, ale vše nasvědčuje tomu, že se trh již nechce pouštět do žádných větších akcí před zasedáním Fedu a ECB příští týden.
Akcie
Zámořské akcie včera předvedly solidní rally, taženou především technologickými tituly. Podporu pro technologické tituly přinesly výsledky hospodaření automobilky Tesla, která kladně hodnotila svůj tah se snížením ceny automobilů, čímž dle očekávání zvýšila poptávku po nich a její akcie tak včera přidaly 11 %. Provozovatel kasin Las Vegas Sands narostl o 6 % díky vyšším výnosům a optimistickému výhledu. Ropař Chevron přidal 4,8 % reportoval rekordní zisky, které hodlá redistribuovat akcionářům programem zpětného odkupu akcií v hodnotě 75 miliard USD. Akcie Servicenow narostly o 5,7 %. Společnost Mastercard poklesla o 1,4 %.