Fed by nyní měl zvýšit sazby pouze o 25 bazických bodů. Pokud by se zvedly o 50 bazických bodů, bylo by to pro akciové trhy velmi negativní. Pro CNBC to uvedl profesor financí Jeremy Siegel. Patřil mezi ty, kteří varovali před vysokou inflací, nyní již ale nějaký čas tvrdí, že Fed již utáhl svou politiku dostatečně. Americká centrální banka by podle něj měla úplně skončit se zvedáním sazeb poté, co je nyní zvedne o zmíněných 25 bazických bodů.
Siegel podle svých slov pozorně sleduje vývoj peněžní nabídky na úrovni agregátu M2. Jeho růst v roce 2022 klesl na nejnižší úrovně od Velké deprese třicátých let. Podle profesora jde o významný indikátor stejně, jako inverze výnosové křivky, která je největší za posledních 40 let. On sám podle svých slov nechápe, proč by Fed chtěl tuto inverzi ještě zvětšovat dalším výrazným utahováním monetární politiky.
Podle některých názorů nyní hrozí podobný vývoj inflace jako v sedmdesátých letech. Ovšem profesor uvedl, že tehdy docházelo dlouhodobě k vysokému růstu peněžní nabídky. Situace se tak v tomto ohledu nyní výrazně liší. Ohledně samotné inflace pak Siegel řekl, že pokud by pro její kalkulaci byla používána jen aktuální data týkající se cen bydlení, a ne několikaměsíční průměry, její hodnoty by byly znatelně nižší. I v tom se situace liší od sedmdesátých let.
Jediné, co by podle ekonoma mohlo vést Fed k dalšímu utahování, je napjatý trh práce. On sám se ale domnívá, že růst mezd nepředstavuje faktor, který by dál zvedal inflaci. Jde spíše o to, že mzdy dohání růst cen z minulého období. Fed by tak měl pochopit, jak moc už utáhl svou politiku. A to, že její efekt se projeví v celém hospodářství až se zpožděním, tudíž už není nutné dál razantně zvedat sazby.
Na CNBC byl hostem i hlavní stratég Marko Kolanovic. Ten se domnívá, že fundament se v USA zhoršuje, zatímco trhy rostou, což je v rozporu. Podle něj v USA dojde k tvrdému přistání a na akciovém trhu je nyní příliš optimismu. Předražené jsou pak nejvíce cyklické akcie.
Zdroj: CNBC