Pokaždé, když vláda zasáhla a problémy v bankovním systému se utišily, panovaly naděje, že už se nevrátí. Nicméně tyto naděje se nenaplňují a řešením tak nejsou další pravidla a ještě složitější regulace. Pro CNBC to uvedl prezident Minneapolis Fedu Neel Kashkari. Řešením je podle něj navýšení základního kapitálu bank tak, aby byly dostatečně odolné. Ve druhé části se věnoval i dalšímu vývoji monetární politiky.
Kashari připomněl, že na hospodaření bank nyní negativně doléhá inverze výnosové křivky. Tedy to, že výnosy dlouhodobých dluhopisů se nachází pod výnosy obligací krátkodobějších. Taková situace ale může podle ekonoma zůstat delší dobu v případě, že inflační tlaky budou přetrvávat, a to si vyžádá utaženější monetární politiku. Jde o další z argumentů, proč navýšit požadavky na kapitál bank.
Na CNBC připomněli, že banky si většinou půjčují za krátkodobé sazby, jejich aktiva jsou ale obvykle dlouhodobější povahy a souvisejí s dlouhodobýmisazbami. Právě proto je pro banky inverze výnosové křivky negativem, které by následně mohlo ovlivnit i úvěrovou nabídku a ekonomickou aktivitu. Bere tento mechanismus americká centrální banka v potaz a kdy by mohl začít přímo ovlivňovat její politiku? Kashkari na tuto otázku odpověděl, že pro Fed je primárním cílem snížení inflace. Vývoj v bankovním systému ale ovlivňuje to, jak moc musí být pro dosažení zmíněného cíle utažena samotná monetární politika.
„Evidentně jsme utáhli už hodně, sazby se zvedly k 5 %... Zatím se neobjevují důkazy, že by tenze v bankovním systému dělaly práci za nás,“ řekl Kashkari. Je ale podle svých slov otevřen možnosti, že vývoj v bankovním sektoru působí jako brzda inflace. Je ovšem třeba mít reálné důkazy takového vývoje. Ohledně dalšího zvýšení sazeb ekonom uvedl, že nyní je podle něj situace padesát na padesát. Možnosti dalšího růstu v červnu a stabilních sazeb jsou tedy momentálně vyrovnané. Za důležité ekonom považuje to, aby Fed nesignalizoval, „že je hotov.“
Může nastat situace, kdy se Fed skutečně rozhodne, že sazby v červnu nahoru nepůjdou. Neměl by ale říkat, že to znamená konec celého cyklu zvedání sazeb. Další měsíc totiž už sazby mohou jít opět nahoru. Jak zmínil Kashkari, někteří z jeho kolegů ve vedení Fedu tak hovoří o „přeskočení“ ve zvedání sazeb. Trhy se přitom domnívají, že sazby letos půjdou dokonce dolů. K tomu ekonom podotkl, že trhy tak přemýšlí již dlouho a zřejmě si myslí, že inflace znatelně klesne, a to umožní obrat v monetární politice. Kashkari by takový vývoj uvítal, ale podle něj nastat nemusí.
Ohledně změny monetární politiky v případě, že inflace klesla jen k 3 %, ekonom řekl, že kdyby Fed změnil svůj inflační cíl ve chvíli, kdy jej nedosahuje, už by nikdy neměl důvěru. To znamená, že inflace musí klesnout až ke 2 %. Pak třeba může začít debata o změně inflačního cíle, ale ne dříve. Inflace v sektoru služeb je přitom podle Kashkariho stále zakořeněná a tato část ekonomiky nejeví známky nějakého zpomalení.
Zdroj: CNBC