Na květnovém zasedání centrální banky hned tři členové bankovní rady zvedli ruku pro zvýšení úrokových sazeb, přičemž čtvrtý z nich (Jan Frait) o tom vážně uvažoval. V tomto týdnu však pravděpodobně nebude rozhodování o úrokových sazbách tak těsné. Od posledního zasedání centrální bankéři obdrželi z domácí ekonomiky vesměs lehce holubičí signály a i když část bankovní rady může ještě zvednout ruku pro vyšší úrokové sazby, předpokládáme, že “většina” bude v nejbližších měsících hlasovat pro stabilitu sazeb.
Hlavní změnou oproti květnové prognóze jsou slabší data z reálné ekonomiky. Český statistický úřad revidoval dolů výkon ekonomiky za první kvartál (z +0,14 % q/q na -0,04 % q/q). Současně s tím dubnové výkony průmyslu ani maloobchodu neukazují na nijak výrazné oživení a se slabším výkonem ekonomiky v první polovině roku vypadá celoroční odhad ČNB na HDP za rok 2023 jako příliš optimistický (odhad ČNB na 0,5 % versus náš odhad 0 %).
Za druhé, dynamika mezd za první kvartál sice zrychlila, ale nakonec zaostala za naším očekáváním i předpokladem květnové prognózy centrální banky (8,6 % versus 9,1 %). Je sice možné, že v druhém kvartále ještě dynamika mezd zrychlí, měsíční čísla z průmyslu a stavebnictví to však zatím nepotvrzují. Z pohledu ČNB se tak zatím nenaplňují “nejhorší” obavy z neřízené akcelerace mzdové dynamiky.
Za třetí, květnová prognóza nepočítala s žádnou výraznější rozpočtovou konsolidací. Stávající vláda se přitom snaží prosadit “balík” opatření, které teoreticky mohou v příštím roce snížit primární deficit veřejných financí až o 1procentní bod. I když je plán vlády spojen s řadou implementačních rizik, jedná se z pohledu poslední prognózy o nové “proti-inflační” riziko.
To vše pravděpodobně mohou být pro “většinu” centrálních bankéřů argumenty, proč držet úrokové sazby v nejbližších měsících beze změny. Na druhou stranu to neznamená, že by ČNB v nejbližší době byla ochotna uvažovat o snížení sazeb. Jádrová inflace (bez imputovaného nájemného) je stále relativně setrvačná (zvlášť vybrané služby) a sílící mzdová dynamika na napjatém trhu práce je stále důvodem k velké obezřetnosti. Stejně tak se nemusí centrálním bankéřům líbit oživující úvěrová dynamika (nehledě na vysoké úrokové sazby) v kombinaci se slabším kurzem koruny. I proto nadále věříme, že si na první pokles sazeb počkáme až do Q4 2023.
*** TRHY ***
Koruna
České koruně se nelíbí kombinace více jestřábího Fedu a spíše holubičích signálů z domácí scény (viz úvodník). I proto je v posledních týdnech spíše v defenzivě, a to i relativně vůči ostatním regionálním měnám. Zasedání ČNB v tomto týdnu pravděpodobně nepřekvapí rozhodnutím o “stabilitě sazeb”, na druhou stranu předpokládáme, že doprovodná komunikace bude dál spíše jestřábí, což by mohlo brzdit tlak na další oslabování CZK.
Eurodolar
Eurodolar po zasedáních Fedu a ECB setrvává nad úrovní 1,09, když trh zatím příliš nevěří tomu, že by Fed mohl dotáhnout sazby tam, kam napovídá nová prognóza.
Tento týden je na události relativně chudý - výjimku tvoří několik vystoupení centrálních bankéřů a index podnikatelských nálad PMI. Eurodolar může také nepřímo zajímat zasedání Bank of England.
Akcie
Americké akciové trhy přerušily sérii šesti růstů v řadě, když v pátek lehce zkorigovaly nedávné zisky. Index S&P 500 v tomto týdnu zaznamenal 2,6% nárůst, zatímco Nasdaq 100 posílil o bezmála 4 %. Softwarový gigant Adobe Systems hospodařil v minulém kvartálu se ziskem 3,91 USD/akcii. Akcie Adobe zprvu rostly o více než 5 %, ale nakonec zavřely s mnohem mírnějším ziskem kolem 1 %. V červených číslech se ocitly akcie AMD nebo Netflix, a také další technologičtí giganti jako Google, Amazon a Apple. Akcie Intel potvrdily skvělou formu, když završily úspěšný týden dalším růstem o více než 1,5 %, a za celý týden si tak připsaly úctyhodných 16 %. Akcie Intelu ve středu předvedly ukázkový breakout, na který zatím skvěle navazují.