Tyson: Ani vyšší sazby neodrazují firmy od investic do nových technologií, stále silná je i spotřeba

O současné monetární politice v USA hovořila na Bloombergu Laura Tyson z UC Berkeley Haas School of Business. Jay Powell, který stojí v čele americké centrální banky, podle ní připouští, že hladké přistání je z hlediska historie ojedinělým jevem. Nicméně on sám se stále domnívá, že jej Fed v současné situaci může dosáhnout.

Podle ekonomky je ekonomická aktivita ve Spojených státech nyní silnější, než se čekalo. Samotný Fed dnes nečeká, že se v letošním roce dostaví recese, k tomu polevuje napětí na trhu práce a klesá inflace. Takový vývoj tedy přesně směřuje k hladkému přistání. Jak je ale možné, že přes dosavadní razantní zvýšení sazeb nedošlo k většímu růstu nezaměstnanosti? Tyson se domnívá, že příčinou je zejména chování spotřebitelů. Jejich poptávka totiž zůstává i přes prudké zvýšení sazeb silná.

Tyson poukázala na Powellova slova, podle kterých by ekonomice prospěl opětovný přesun poptávky směrem od služeb ke zboží. Ve službách jsou totiž nyní inflační tlaky vyšší, zatímco ve výrobním sektoru je zase znát větší útlum. Pokud by tedy došlo k posunu ve struktuře poptávky, pomohlo by to uvolnit inflační tlaky ve službách a zároveň posílit aktivitu ve výrobě. Podle Powella je přitom již výrazně lepší situace ve výrobních vertikálách a „nabídky je dost“.

Ekonomka také zmínila nové technologie včetně umělé inteligence. Podle ní je totiž mezi firmami velký zájem o investice do této oblasti i přesto, že sazby jsou výš. A to se projevuje i na makroekonomické úrovni. Vedle spotřeby jsou tak silné i investice, což je znát na celkové makroekonomické situaci. Stále jsou však slabší sektory a patří sem i trh s bydlením. Tyson pak poukázala na to, že Fed sice moc nehovoří o produktivitě, ale přitom jde o klíčovou proměnnou, která ovlivňuje i inflaci. Vyšší produktivita totiž umožňuje růst mezd bez toho, aby se roztáčela inflační spirála.

Predikovat vývoj produktivity je ale podle ekonomky těžké a bylo to znát například během vlády prezidenta Clintona. Jeho vláda i šéf Fedu Alan Greenspan byli „totálně překvapeni“ zvýšením tempa růstu produktivity. To „nikdo nepředpovídal“, ale došlo k němu a souviselo s novými internetovými technologiemi. Produktivita rostla asi o jeden procentní bod víc a to ovlivnilo i vývoj monetární politiky.

Zdroj: Bloomberg