Ceny „reálných“ aktiv relativně k „finančním“ po řadu desetiletí klesají. Jenže škatulky mohou být zavádějící...

Někdy můžeme narazit na různá porovnání cen aktiv „reálných a finančních“. Populární v této oblasti mohou být například relativní ceny zlata k akciím, jejichž pohybům jsou přidávány různé interpretace (viz i včerejší úvahu o současném neobvyklém chování žlutého kovu). S podobným obecnějším a velmi dlouhodobým porovnáním nyní přišla Bank of America. Podíváme se na něj s několika komentáři o tom, co jsou vlastně reálná a finanční aktiva.

1. Dlouhodobý pokles relativních cen „reálných“ aktiv: BofA v následujícím grafu porovnává relativní ceny toho, čemu říká reálná aktiva, s tím, čemu říká aktiva finanční. Do první skupiny řadí komodity, reality a sběratelské položky. V druhé jsou akcie a dlouhodobé vládní dluhopisy. Graf v kostce ukazuje, že za posledních cca sto let ceny zadefinovaných reálných aktiv relativně k těm finančním trendově klesají, i když s mohutnými mnohaletými cykly. A vrcholy cyklů někdy korespondují s nějakými znatelnými tenzemi v ekonomice, nebo ve společnosti:


Zdroj: X

BofA v grafu vyznačuje i současný mírný (v celkovém měřítku grafu) obrat směrem nahoru a podle ní probíhá „válka s (příjmovou nerovností). Nadpis grafu pak implikuje, že by na zajímavosti měly nabírat ona reálná aktiva (v duchu uvedených cyklů). Nevím, graf se dá číst mnoha způsoby a to samé platí o současné situaci. Mě na něm vlastně nejvíce zaujalo to rozdělení aktiv na reálná a finanční, které je docela běžné, ale podle mne může být také docela zavádějící.

2. Aktiva reálná, aktivní a finanční: Logika definice reálných aktiv je zřejmá, odvíjí se zjednodušeně řečeno od toho, na co lze sáhnout. Co ale ona finanční aktiva? Vezměme akcie: Dejme tomu, že si někdo koupí formu na výrobu trpaslíků, deset tun sádry a barvy. Začne vyrábět populární ozdobu zahrádek, baví ho to, tak expanduje, vyrábí si vlastní formy a tak dál. Nakonec firmu převede na akciovou společnost, část akcií prodá na pražské burze. Je zřejmé, že na začátku tento podnikatel držel aktiva reálná – sádru a formu. Ve kterém bodě se z tohoto jeho majetku stalo aktivum finanční? Z mého pohledu v žádném, z aktiv reálných se spíše stala aktiva „aktivní“.

Akcie nejsou pro mne aktivem v pravém slova smyslu finančním, tím jsou pro mne v čisté podobě deriváty – opce, futures a podobně. Akcie je aktivem, za nímž stojí reálné aktivum. Či ve většině případů (reálná) aktivita. Hodnota firmy a jejích akcií se totiž vyjma likvidace neodvíjí od hodnoty aktiv jako takové (nákupní, snížené o opotřebení). Ale od toho, kolik (reálné) hotovosti generují svou aktivitou svým vlastníkům. Podobně se do určité míry dá dívat i na vládní dluhopisy – jejich hodnota je z (kreditní) části dána také reálnou aktivitou, respektive zdaněním této aktivity.

Graf tak z mého pohledu ukazuje, jak se mění relativní ceny aktiv reálných (často negenerujících příjem, svým způsobem „pasivních“) a aktiv reálných/aktivních (příjem dříve či později generujících právě z nějaké aktivity). O skutečně finančních aktivech (aktiva krytá jedním z předchozích dvou skupin) tu nehovoříme. Tato perspektiva pak konec konců může dost ovlivnit i interpretaci grafu – po století rostly relativní ceny „aktivity“ k „pasivitě“.

Na výše uvedené můžeme namítnout třeba to, že ceny komodit se ale také často odvíjí od nějaké aktivity (průmyslové kovy, ropa...). To samé je pravdou třeba o komerčních realitách. Když nic jiného, můžeme si tak nakonec z uvedeného vzít jen (další) potvrzení toho, že škatulkování má svá úskalí. A to, že skutečně finanční aktiva, jako jakási finanční nadstavba sama o sobě, v podobných srovnáních většinou nefigurují.