Na CNBC poukazují na článek WSJ, který tvrdí, že starý čínský ekonomický model už se vyčerpal a země bude v následujících letech dosahovat znatelně nižšího hospodářského růstu. Ken Rogoff z Harvardu pak přidal svůj pohled, který se do značné míry kryje s tím od WSJ. Ekonom míní, že u konce je zejména růst tažený stavebním sektorem. „Vybudovali toho hodně, Japonsko mohlo být známé svými mosty vedoucími nikam, u Číny to mohou být vysokorychlostní železnice vedoucí nikam. Tyto investice mají klesající užitek,“ řekl ekonom.
Rogoff míní, že čínskou ekonomiku budou brzdit strukturální faktory, jako je stárnutí populace, a neprospívá jí ani centralizace a koncentrace moci. WSJ odhaduje, že čínské hospodářství by mohlo růst přibližně o 3 % ročně, ekonom k tomu uvedl, že 2 – 3 % by byl dobrý výsledek. První z následujících grafů ukazuje vývoj konsenzu pro příští rok, druhý pro rok 2024. V prvním případě je nyní očekáván růst mírně nad 5 %, ve druhém kolem 4,5 %:
Zdroj: X
Rogoff míní, že ceny nemovitostí jsou nyní v Číně pod velkým tlakem, místní vlády jsou přitom z finanční stránky hodně závislé na prodeji půdy a pozemků. K tomu se přidává rostoucí zadlužení. To vše má podle ekonoma řešení, ale není jednoduché. Čína si tak nemusí projít dluhovou krizí tak, jako třeba USA či Evropa. Nicméně tenze nastat mohou. Podle experta zůstane druhou největší ekonomikou světa, ale „zapomenout lze na všechny predikce jejího hyperbolického růstu a zdvojnásobování velikosti“.
Rogoff se domnívá, že pokud čínské hospodářství jednou svou velikostí předhoní to americké, bude to trvat hodně dlouho a dojít k tomu vůbec nemusí. Současné situaci pak nepomáhá ani to, jak vláda postupuje proti technologickému sektoru. Podle ekonoma přitom mají autokraté snahu posilovat v náročnějších dobách svou pozici a technologický sektor je tím, který by v Číně mohl působit opačně.
Zdroj: CNBC