Taková americká inflační čísla globální trh s vládními dluhopisy nechtěl vidět. Inflace v USA totiž v březnu stejně jako v únoru poskočila o vysokých 0,4 % (meziměsíčně), což implikuje, že meziroční celková inflace zrychlila z 3,2 % na 3,5 % a tzv. jádrová složka stagnuje na 3,8 %.
V případě americké inflace jde již o třetí (pro-inflační) zklamání v řadě a tak není divu, že se optimistický příběh o jejím letošním sestupu k dvouprocentnímu cíli včera definitivně rozplynul, což mělo své tržní implikace. Trh jednak odpískal červnové snížení sazeb ze strany Fedu a jednak se do dolarové výnosové křivky daleko agresivněji promítají rostoucí inflační očekávání. V případě pětiletého výnosu/sazby se inflační očekávání pro průměrnou (meziroční) inflaci posunula nad 2,5 %, což jsou více než roční maxima. Není potom divu, že se před světla reflektorů vrátil respektovaný americký makroekonom L. Summers, který správně předpověděl po-covidovou inflační epizodu, aby varoval, že je třeba vzít seriózně v úvahu možnost, že příští pohyb (sazeb Fedu) nebude dolů, ale nahoru. Pokud by se k tomu byť jen schylovalo, tak by to byl opravdu pořádný fičák. Ale tak daleko americká ekonomika a s ní i Fed ještě nejsou.
Spíše si řekněme, jaký může být inflační vývoj v příštích několika měsících a zdali to může vést k tomu, že trh může ještě více oddálit sázky na snížení sazeb Fedu, které po včerejším dnu směřují k zářijovému zasedání. Spotřebitelská inflace v USA podle našich odhadů v dubnu pravděpodobně mírně (v meziročním srovnání) zpomalí, což bude dáno čistě efektem vysoké srovnávací základny. Nicméně zatěžkávací zkouškou budou data za květen a červen, kdy celková inflace opět mírně povyleze, přičemž ostře sledovaná jádrová složka zřejmě zakotví v blízkosti 3,6 %. To zároveň implikuje, že Fedem sledovaný cenový index poroste ve druhém čtvrtletí meziročním tempem téměř 3 % (přičemž jádrová složka může růst o 2,6-2,7 %). Taková čísla samozřejmě Fedu nebudou dávat prostor proto, aby úrokové sazby snižoval, přičemž jej možná donutí poněkud přehodnotit plány na zpomalení procesu kvantitativního utahování (prodejů dluhopisů z bilance). Na druhou stranu i s takto vysokou inflací zůstává při oficiálních úrokových sazbách na úrovni 5,37 % v jasně restriktivním teritoriu, které navíc umocňují právě zmiňované probíhající prodeje dluhopisů z bilance Fedu. Jinak řečeno laťka pro totální jestřábí “pivot” v politice či spíše jen rétorice Fedu směrem ke zvyšování úroků je nastavena ještě hodně vysoko.
*** TRHY ***
Koruna
Obchodování na korunovém trhu bylo včera jako na houpačce. Zatímco březnová inflace v tuzemsku, která v souladu s očekáváním zůstala meziročně stabilní na 2 %, poslala korunu na lehce silnější úrovně, překvapivě vyšší americká inflace znamenala návrat na 25,40 EUR/CZK. Kombinace rostoucích tržních sazeb a klesajících sázek na pokles sazeb ze strany Fedu měla za následek výprodej rizikových aktiv, což se české měně nemůže zamlouvat.
Dnes může rozvířit vlny také zasedání ECB, přičemž trhy budou zvláště citlivé na jakékoli jestřábí signály, které by mohly korunu zatlačit dále do defenzivy.
Eurodolar
Eurodolarový trh se dnes dopoledne musí rychle vzpamatovat z šoku, který mu připravila včerejší vysoká inflační data v USA a jež přivodila v celku dramatický propad měnového páru. Odpoledne je totiž na pořadu zasedání ECB.
Zde by sice k žádné akci nemělo dojít, nicméně trh bude bedlivě naslouchat prezidentce Ch. Lagardeové, zdali bude chtít jakkoliv nabourat tržní očekávání, která vidí zahájení cyklu uvolňování měnové politiky v eurozóně v červnu. Podle našeho názoru prezidentka ECB se sice k ničemu nezaváže, ale úvahy ohledně červnového termínu nenaruší, čímž ovšem euru k ziskům nepomůže.