Energetická společnost vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 52 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 28 miliard korun, což odpovídá 80 procentům ze zisku. Stát jako většinový vlastník by z toho měl dostat zhruba 19 miliard Kč. Rozhodla o tom dnešní valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva . Stát, na rozdíl od loňska, vlastní protinávrh nepodal.
Třetí nejvyšší dividenda, jako v roce 2021
Jde o třetí nejvyšší dividendu společnosti, je ve stejné výši jako v roce 2021. Dosud rekordní dividendu akcionářům na návrh státu vyplatil loni, šlo o 145 korun za akcii, celkově 78 miliard korun. Stát z toho dostal 54 miliard Kč. Vyšší ještě byla dividenda v roce 2009, kdy činila 53 korun za akcii.
Letos tak valná hromada schválila návrh představenstva , který byl na horní hranici současného výplatního poměru dividendy . Činí 60 až 80 procent z očištěného zisku. Stejný podíl vedení navrhovalo i loni, valná hromada však tehdy schválila protinávrh státu na vyplacení celého očištěného zisku z roku 2022.
O protinávrhu se nehlasovalo
ČEZ v minulých dnech dostal k dividendě protinávrh od minoritního akcionáře Petra Kalivody, který navrhoval vyplacení dividendy 61,5 Kč za akcii, což by znamenalo rozdělení více než 33 miliard korun z loňského očištěného zisku, tedy zhruba 95 procent ze zisku. Kvůli nesprávnému výpočtu dividendy podle se však o tomto protinávrhu na valné hromadě nehlasovalo.
První bod valné hromady, věnovaný zprávám představenstva a dozorčí rady společnosti, trval téměř 11 hodin, byl tak dosud nejdelší. Největší část dotazů prvního bodu se týkala přístupu firmy k takzvané windfall tax z neočekávaného zisku nebo financování připravovaných jaderných bloků.
Ve druhém bodu programu valná hromada schválila účetní závěrku podniku za rok 2023. v loňském roce vydělal 29,6 miliardy korun, čistý zisk společnosti meziročně klesl o více než 63 procent. Hlavní příčinou byly podle firmy mimořádné daně a odvody, na kterých podnik odvedl kolem 40 miliard Kč. I přes vysoký meziroční propad jde ale s výjimkou rekordního roku 2022 o nejvyšší zisk za posledních deset let. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je zásadní pro výši dividendy, loni činil 34,8 miliardy Kč.
Dozorčí radu doplnil liberecký hejtman Martin Půta, rada je kompletní
Valná hromada energetické skupiny dnes zvolila do dozorčí rady firmy současného hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu (Starostové pro Liberecký kraj). Dvaapadesátiletý politik obsadil dosud volné místo v radě, ta je tak nyní kompletní. Půtu navrhlo ministerstvo financí. Dozorčí rada mimo jiné volí a odvolává členy představenstva firmy.
Místo v radě bylo neobsazené od září 2022. Plně obsazená dozorčí rada má 12 členů. Stát zastupuje osm z nich, zbytek jsou zástupci zaměstnanců. Předsedou rady je v současné době Radim Jirout.
Půta je hejtmanem Libereckého kraje od listopadu 2012. Zároveň je místopředsedou Rady Asociace krajů ČR. V roce 2017 byl také zvolen do Poslanecké sněmovny, mandátu se však krátce po zvolení vzdal, protože se chtěl nadále věnovat hlavně regionální politice. V letech 2014 až 2015 byl předsedou hnutí STAN. Půta dlouhodobě figuruje v korupční kauze spojené se dvěma projekty firmy Geotermální energie pro občany (GEPO) téměř za 100 milionů korun, kterou se soudy zabývají od roku 2018. Krajský soud sice v květnu 2020 Půtu osvobodil, vrchní soud ale verdikt zrušil. Půta vinu dlouhodobě odmítá.
Skupina patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.