Rozčarování českých turistů ze zimních radovánek na horách vystihl jeden z často sdílených příspěvků na síti X začínající slovy “České hory. Ceny Aspen, kvalita Bruntál”. Řada hoteliérů a restauratérů se brání s tím, že nárůst cen za stravování a ubytování byl u nich podobný jako v celé Evropě (viz například rozhovor v týdeníku Ekonom). Čísla z Eurostatu za celé Česko (nejen hory) to však nepotvrzují a ukazují, že zejména ceny v restauracích a kavárnách vzrostly u nás o poznání výrazněji než ve zbytku Evropy.
V průměru šly ceny v restauracích vzhůru oproti roku 2019 o více než 70 %, zatímco v EU pouze o necelých 30 %. V některých populárních “dovolenkových” destinacích jako v Itálii pak pouze o 20 %. Čím to je a je to udržitelné?
Jedním z důvodů může být nižší startovací hladina u cen služeb v méně bohatších “konvergujících ekonomikách” jako je Česko. V těch učebnicově platí, že ceny služeb rostou v procesu ekonomického dohánění z nižších úrovní rychleji než v bohatých společnostech. A tento proces může být ještě urychlen vysoko-inflačními epizodami, kdy nominální mzdy mají tendenci dohánět prvotní cenové šoky a udržují setrvačně zvýšenou inflaci v “na práci” náročných službách – včetně restaurací, hospod a kaváren.
Druhou stranou této mince by ovšem měl být i růst kvality a jejího dorovnání s vyspělejší částí Evropy. Pokud se tak neděje, mohou časem bohatší čeští klienti české hory (ale i jiné turistické destinace) opouštět a vyrážet za lepší a již jen o něco málo dražší destinací do zahraničí. Současně bude platit, že část nižší příjmové skupiny a část střední třídy na dražší služby nemusí mít vždy prostředky a bude své nákupy omezovat. To by nebylo nic mimořádného – stačí se podívat do nejbohatších evropských zemí v čele s Norskem, kde jsou návštěvy restaurací (zatížených drahou prací) v zásadě luxusem.
Současně ovšem platí, že v průměru je u nás cenová úroveň v pohostinství stále o něco nižší než u nejbližších “turistických” sousedů v čele s Rakouskem. Proto by teoreticky “kvalitní” česká zařízení mohla cílit na nové zahraniční klienty, pro které sousední Rakousko po menším zdražování ovšem z vyšších základů překročilo snesitelnou mez. To ostatně potvrzuje i výše zmíněný rozhovor z týdeníku Ekonom. Předpokladem úspěchu však není jen kvalita restauračních a ubytovacích služeb, ale i širší infrastruktury (například sjezdovky, vleky, doprava), tak aby propast mezi rakouskou a českou zkušeností nebyla příliš hluboká…
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna by mohla vyhrát cenu pro nejklidnější měnu roku 2025. Výprodej na globálních akciových trzích (tažený úspěchem čínské společnosti DeepSeek) ji včera příliš nevyvedl z míry zejména díky souběžnému poklesu amerických výnosů a globálnímu oslabení dolaru. Měnový pár se nadále drží v blízkosti 25,10 EUR/CZK a vyčkává na nové impulsy – tento týden zasedání Fedu a ECB.
Eurodolar
Propad amerických výnosů tlačených výprodejem velkých technologických titulů na samém počátku týdne eurodolaru pomohl, avšak v průběhu seance se opět dostala do hry vyšší americká cla, jež dodala zpět sílu dolaru. Jednak sám Donald Trump pohrozil vyššími cly na léky, čipy a ocel a jednak Senátem nově schválený americký ministr financí S. Bessent uvedl, že by USA mohly uplatnit všeobecné clo, a to zvyšováním například každý měsíc o 2,5 %.
Dolar tak před zítřejším zasedáním Fedu zůstává silný a zřejmě již na tom moc nezmění ani příchozí americká data