Za poslední měsíc vzrostly akcie Intelu díky sérii zpráv o možném podílu americké vlády ve společnosti a dvoumiliardové investici SoftBank téměř o 30 procent. Náhlé oživení ale přichází s negativním vedlejším účinkem: ocenění tradičního výrobce čipů je nyní tak vysoké jako v době dotcom bubliny na přelomu tisíciletí.
se nyní obchoduje za 53násobek předpokládaného zisku v příštích 12 měsících, což je nejvíce od začátku roku 2002, vychází z dat agentury Bloomberg.
„Akcie vypadají neuvěřitelně drahé. Tento druh násobku je sázkou na to, že vláda bude na zákazníky Intelu tlačit tak silně, až se (Intel) stane vítězem,“ míní Wayne Kaufman, hlavní analytik trhu ve společnosti Phoenix FinancialServices.
Pozitivní momentum kolem Intelu se vytvořilo v reakci na zprávu, že administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa diskutuje o získání až desetinového podílu ve společnosti, což by ze Spojených států udělalo jejího největšího akcionáře.
Trump možná neskončí jen u Intelu
Podle ministra obchodu Howarda Lutnicka je navíc ve hře možnost, že se vláda pokusí získat podíl i v jiných výrobcích čipů výměnou za granty v rámci čipového zákona, jehož cílem je podnítit výstavbu továren po celé zemi. Za myšlenkou stojí právě sám Lutnick, přičemž Trumpovi se nápad libí. Ten přitom dříve prohlašoval, že chce čipový zákon zavedený za bývalého prezidenta Joea Bidena zrušit.
Lutnickova vyjádření pro CNBC nicméně naznačují, že případný americký podíl ve společnostech by byl bez hlasovacího práva, takže vláda by firmám nediktovala, jak má podnikat.
Intelu by státní podíl v podniku podle Paula Nolteho, tržního stratéga ve společnosti Murphy & Sylvest Wealth Management, krátkodobě jistě pomohl, nicméně v dlouhodobém horizontu může představovat riziko. „Připadá mi to jako snadná cesta, po které se vydat, ale těžko se z ní vymanit,“ myslí si.
Podle dat Bloombergu se očekává, že v příštích čtyřech čtvrtletích vygeneruje upravený zisk přesahující jednu miliardu dolarů poté, co v předchozích čtyřech čtvrtletích ztratil přibližně 1,3 miliardy dolarů. V letech 2018 až 2021 přitom společnost generovala průměrný zisk vyšší než 20 miliard dolarů ročně.
Opatrnost analytiků
„Nemáme tušení, čeho může dosáhnout, co se týče růstu zisků, protože v oblasti technologií hodně zaostává, a protože se k růstu nedostanete snižováním nákladů,“ řekla Nancy Tenglerová, generální ředitelka společnosti Laffer Tengler Investments.
Wall Street do značné míry její opatrnost sdílí. Méně než osm procent analytiků sledovaných agenturou Bloomberg doporučuje nákup akcií, zatímco téměř 80 procent má neutrální hodnocení.
Přesto existuje optimismus, že generální ředitel Lip-Bu Tan dokáže časem situaci zvrátit. Primárně se zaměřuje na snižování nákladů, což zlepšilo vyhlídky Intelu na návrat k ziskovosti, ale zároveň vyvolalo obavy, že se firma možná vzdá boje o technologické vedení.
Zdroj: Bloomberg, CNBC