Ve stínu dobíhajících jednání, jež se týkají rusko-ukrajinského konfliktu, se šéf Fedu připravuje na své tradiční vystoupení na sympoziu o měnové politice v Jackson Hole. Jerome Powell se tentokrát nachází v opravdu nezáviděníhodné pozici, neboť je pod trvalým mediálním tlakem ze strany Bílého domu, aby snížil úrokové sazby, přičemž makroekonomická situace v USA není jednoduše čitelná. Kromě toho však ve výboru, jenž v USA rozhoduje o měnové politice (FOMC), začíná expandovat opoziční hnutí, které argumentuje tím, že vyšší celní sazby budou mít jen jednorázový dopad na inflaci, přičemž střednědobě jde fakticky o restrikci. Přednést za této situace projev, jenž zásadně nasměruje měnovou politiku Fedu pro nejbližší období, bude chtít velkou odvahu a rétorický um.
Asi nejjednodušší by pro Powella mohlo být držet stávající linii a s odkazem na poslední inflační data a maloobchodní tržby se snažit trhu vysvětlit, že nic není rozhodnuto. Respektive, že to budou teprve příští data z trhu práce (payrolls), jež rozhodnout o tom, zda Fed sníží již v září sazby. Tato komunikační strategie má ovšem dvě slabá místa. Za prvé hrozí, že Powell dostane další slovní nakládačku od prezidenta Trumpa (za svoji “pomalost”) a jednak by to znamenalo vymezit se proti trhu. Ten totiž navzdory inflačně a konjunkturálně nejednoznačným číslům vcelku přesvědčivě sází na to, že Fed sundá v polovině září sazby o 25 bazických bodů.
Alternativně pak J. Powell může jít trhu i prezidentovi naproti tím, že přizná, že se situace na americkém trhu práce opravdu zhoršila, čímž by otevřel cestu k brzkému uvolnění měnové politiky. Lidsky a z pohledu kredibility centrálního bankéře předvést takovou holubičí otočku nebude vůbec jednoduché, neboť ještě před necelými třemi nedělemi Powell tvrdil, že je zapotřebí mírná restrikce, neboť situace na trhu práce je (stále) solidní a Fed stále musí vyčkat na to, jak se v inflaci projeví vyšší celní sazby.
Šéf americké centrální banky to tedy rozhodně nemá a nebude mít jednoduché. To ale neměl nikdy. V pátek odpoledne uslyšíme, jak z toho J. Powell vybruslí.
TRHY
Koruna
Česká koruna startuje nový týden těsně pod hranicí 24,50 EUR/CZK, přičemž následující obchodní seance budou na zajímavá tuzemská makro data slabá. Tím hlavním, byť z pohledu trhu stále druhořadým číslem, bude dnešní výsledek cen výrobců. V průmyslu dle nás ceny meziročně i v červenci lehce poklesly, zejména díky levnějším energiím, ale také stále slabé poptávce. Z pohledu spotřebitelských cen bude důležitá dynamika cen zemědělských výrobců, která by měla zvolnit, ale také potravinářů, kde naopak minulý měsíc přinesl překvapivý růst.
Eurodolar
Eurodolar se po rozporuplných amerických datech během pátku vrátil k hranici 1,17 a vyčkával, jak dopadne schůzka Trump-Putin. Ta sice nepřinesla konkrétní závěry, ale vyvolala navazující jednání mezi prezidentem USA Trumpem, ukrajinským prezidentem Zelenským a předními evropskými lídry. Schůzka se má odehrát dnes ve Washingtonu a uvidíme, nakolik je reálné, že by mohlo dojít k dohodě o příměří/míru na Ukrajině. Trh prozatím zůstává relativně skeptický, když podle něj zůstává pravděpodobnost dosažení příměří na Ukrajině do konce roku jen na 36 %.
Akcie
Největší sílu z pohledu akciových indexů prokázal v pátek průmyslový Dow Jones Industrial Average, který jako jediný z velké trojky indexů zakončil obchodování v plusu, a to cirka 0,2 %. Index byl tažený zdravotnickým sektorem, který přidal okolo 2 % a jednoznačně největší hvězdou byly akcie UnitedHealth, které poskočily zhruba o 13 %.
Na opačném pólu seance stál technologický index Nasdaq 100, který byl naopak nejslabším indexem a shodil okolo 0,5 %. Nejméně se dařilo společnostem z polovodičového sektoru, tedy až na jednu výjimku, kterou byl Intel. Akcie Intelu posílily o víc jak 2 %. Akcie AMD či Nvidia odepsaly více jak 1 %.