Dle nejnovějšího průzkumu agentury STEM důvěřuje České národní bance 73 % obyvatel. Po lehkém poklesu v letech 2022-2023 se tak jedná o návrat na před-pandemickou úroveň. V žebříčku veřejných institucí obsadila centrální banka první místo.
Nárůst důvěry v ČNB je dobrou zprávou, která naznačuje, že mohutná inflační vlna nezpůsobila dlouhodobé šrámy na důvěryhodnosti centrální banky napříč obyvatelstvem. Inflace přitom rok a půl setrvávala na dvouciferných úrovních, což bylo z historického pohledu nevídané. A tehdejší bankovní rada vedla zásadní debatu o tzv. ukotvenosti inflačních očekávání, tedy zda domácnosti a firmy nadále důvěřují centrální bance a jejímu inflačnímu cíli. Jen pro připomenutí – tuzemské nefinanční podniky očekávaly v polovině roku 2022 na tříletém horizontu inflaci nad 7 % (!), což byl důvod k pochybám.
Cenovou stabilitu se podařilo obnovit na začátku roku 2024 a aktuálně je inflace dokonce pod 2% cílem centrální banky, byť s přispěním řady volatilních faktorů jako jsou pohonné hmoty a potraviny. Znovu se ale ukázalo, že hlavním aktivem jakékoli centrální banky je její důvěryhodnost, až sekundárně pak úrokové sazby, případně velikost devizových rezerv. K příkladům centrálních bank, které např. kvůli politickým tlakům ztratily kredibilitu, nemusíme chodit daleko – v Turecku se inflace dlouhodobě pohybuje na vyšších dvouciferných úrovních.
Navzdory obnovení cenové stability platí, že boj s inflací nikdy nekončí. Jednotlivé šoky, ať už jde o Covid, energetickou krizi nebo aktuálně politiky Donalda Trumpa se pravidelně propisují do inflace, na což musí centrální banka adekvátně reagovat. A jedno je jasné – čím větší důvěry obyvatelstva požívá, tím efektivnější může být transmisní mechanismus její měnové politiky.
Tvrdá kritika Donalda Trumpa směrem k americké centrální bance, a zvláště jejímu šéfovi Jeromu Powellovi pak ukazuje, že i ve vyspělých zemích se mohou centrální banky ocitnout pod politickým tlakem. A důsledky jsou veskrze negativní, jak jde ostatně vidět na výprodejích amerických dluhopisů i dolaru, resp. rizikové přirážky u amerických aktiv.
*** TRHY ***
Koruna
Tuzemská měna se nadále obchoduje bez větší rozkolísanosti nad úrovní 24,90 EUR/CZK. K viditelnějším pohybům jedním, či druhým směrem evidentně chybí silnější impuls, kterým nebude ani fyzická schůzka ruského prezidenta Putina s jeho ukrajinským protějškem Zelenským. Té se totiž ruský prezident nakonec nezúčastní, přestože sám schůzku inicioval. Koruna proto bude sledovat zejména dění na globálních trzích a další vývoj averze k riziku, zítra to pak bude zápis z květnového zasedání České národní banky.
Eurodolar
Eurodolar zůstává stabilní, ačkoliv americkým vládním dluhopisům se nedaří. Výnosy rostou ruku v ruce s tím, co se děje v Japonsku, kde Bank of Japan ztrácí kontrolu na dlouhým koncem výnosové křivky, jež se tlačí vzhůru a nákaza se zřejmě rozlévá i na ostatní trhy dluhopisů ve vyspělých zemích.
Dnešek bude poměrně bohatý na důležité události, když vedle vystoupení šéfa Fedu Powella budou ve hře i americké maloobchodní tržby za duben (mohou již částečně reflektovat dopad vyšších cel, byť v dubnové inflaci se to příliš neprojevilo. Jinak z geopolitických událostí je jasným zklamání to, že Rusko na rozhovory s Ukrajinou poslalo do Istanbulu jen druhou až třetí ligu vyjednavačů bez prezidenta Putina.