Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání opět ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50 procenta až 3,75 procenta. Naznačila však, že by v letošním roce mohla přikročit ke zvýšení úroků, napsala agentura AFP. Fed dnes o nastavení úrokových sazeb poprvé rozhodoval pod vedením nového šéfa Kevina Warshe.
Centrální banka uvedla, že ekonomická aktivita ve Spojených státech roste solidním tempem, zatímco inflace zůstává zvýšená. Představitelé Fedu nyní předpokládají, že inflace v celém letošním roce dosáhne 3,6 procenta, zatímco dříve ji odhadovali na 2,7 procenta.
Na tiskové konferenci Warsh potvrdil změnu stylu komunikace i opatrný, spíš jestřábí přístup k měnové politice. Zdůraznil, že Fed chce být méně závislý na předem daných slibech a více reagovat na aktuální data. Dále uvedl, že Fed ustupuje od výhledů, protože současném prostředí nedává smysl zveřejňovat signály o budoucnosti.
Warsh v čele Fedu nahradil Jeroma Powella, kterého americký prezident Donald Trump opakovaně kritizoval kvůli neochotě snižovat úrokové sazby. Warsh v minulosti tvrdil, že prostor pro snížení úroků existuje. Vzestup inflace v posledních měsících, za kterým stálo zdražování ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě, však vedl k očekávání, že Fed by mohl v letošním roce úrokové sazby naopak zvýšit. V květnu se inflace v USA vyšplhala na 4,2 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za tři roky.
Evropská centrální banka (ECB) minulý týden podle očekávání zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, klíčová depozitní sazba tak vzrostla na 2,25 procenta. Japonská centrální banka tento týden úroky zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu. Základní úroková sazba v Japonsku tak vzrostla na jedno procento, tedy na nejvyšší úroveň za 31 let. Ve čtvrtek bude o nastavení úroků rozhodovat britská centrální banka.