Saldo investiční pozice se zvýšilo na 188,9 mld. Kč, což představuje meziroční prohloubení o 68,1 mld. Kč (56%). Na konci prvního čtvrtletí činilo saldo investiční pozice 185,1 mld. Kč. Zahraniční zadluženost naopak mírně poklesla na 827 mld. Kč z 829,9 mld. Kč. V porovnání s loňským rokem se však zvýšila o 44,8 mld. Kč (5,7%).
Údaje o investiční pozici a zahraniční zadluženosti se mohou zdát méně srozumitelné ve srovnání s ostatními ekonomickými indikátory. Pokusme se tedy přiblížit jejich význam. Oba indikátory představují stavové veličiny, jež jsou úzce svázány s platební bilancí. Finanční účet platební bilance představuje tokovou veličinu, tj. změny ve sledovaném období. Tyto změny se přičítají k předchozí investiční pozici a dostáváme tak aktuální investiční pozici. Pohled na strukturu finančního účtu platební bilance a strukturu investiční pozice jasně ukazuje souvislost mezi zmíněnými indikátory. Saldo investiční pozice představuje rozdíl mezi celkovou hodnotou investic domácích subjektů v zahraničí a celkovou hodnotou investic zahraničních subjektů v ČR. Mezi tyto investice nepatří jen přímé zahraniční investice, ale také portfoliové investice, úvěry, devizové rezervy ČNB a pozice ve finančních derivátech.
Součástí pasiv investiční pozice jsou závazky zahrnované do ukazatele zahraniční zadluženosti České republiky. Zahraniční zadluženost zahrnuje všechny závazky domácích subjektů vůči zahraničí se stanovenou lhůtou splatnosti. Nezahrnuje se stav kmenového jmění u přímých investic, stav tuzemských majetkových cenných papírů v držení nerezidentů a objem závazků vůči nerezidentům z operací s finančními deriváty. Jedná se tedy o součet závazků bank, firem, vlády. ČNB a soukromých osob vůči zahraničním bankám, firmám či vládám.
Na vývoj investiční pozice má stále zásadní vliv příliv přímých zahraničních investic. V letošním roce jejich příliv dále zesílil, což samozřejmě zvyšuje stranu pasiv investiční pozice. Stejným způsobem se projevuje růst zahraniční poptávky po českých akciích a dluhopisech. Naopak prohlubování salda investiční pozice tlumí investice tuzemských bank do zahraničních dluhopisů. Navíc domácí banky mírně omezily čerpání zahraničních zdrojů ve formě úvěrů. S pokračujícím přílivem přímých zahraničních investic můžeme v následujících měsících opět očekávat přebytky na finančním účtu platební bilance, což se projeví prohloubením salda investiční pozice. Tento trend by měl být v příštím roce výrazně podpořen plánovanými privatizačními projekty. Vláda pro příští rok počítá s výnosy z privatizace v objemu 263 ml. Kč.
Zahraniční zadluženost České republiky se mírně snížila především díky snížení krátkodobých závazků domácích bank v zahraničí. V porovnání s 1.čtvrtletím letošního roku nyní banky dluží zahraničním subjektům o 3 mld. Kč méně. Zahraniční zadluženost se tak snížila na 40,5% HDP ze 43% v roce 2000. Pokles zahraniční zadluženosti by se však mohl opět obrátit. Hlavním důvodem je plánovaná emise státních dluhopisů v zahraničí v objemu kolem 30 mld. Kč, což by v podstatě zdvojnásobilo zahraniční dluh vlády. Ten nyní činí 30,6 mld. Kč. Díky očekávanému růstu hrubého domácího produktu by to však nemělo vést ke zvýšení poměru zahraničního dluhu k HDP.
Z pohledu makroekonomické stability nepředstavuje vývoj zahraničního dluhu žádné nebezpečí pro českou ekonomiku. Ta se skrývají (nebo spíše neskrývají) jinde.