Spojené státy musí snížit sociální výdaje, osekat zbytnělý obranný rozpočet a zvýšit daně z příjmu, tvrdí dva veteráni amerických veřejných financí, kteří sloužili v republikánských i demokratických administrativách.
David Stockman, jenž rozpočtovým záležitostem v Bílém domě šéfoval mezi lety 1981 a 1985, kdy Ronald Reagan prosadil rozsáhlé daňové škrty, a Peter Orszag, který stejnou funkci zastával pro stávajícího prezidenta Baracka Obamu a předtím vedl Rozpočtový úřad Kongresu, se shodli na tom, že Spojené státy vydávají na zbrojení víc, než je třeba. Oba se také domnívají, že bohatší občané by měli platit vyšší daně a ve stáří od státu pobírat nižší podporu.
Stockman s Orszagem, kteří promluvili na křtu Stockmanovy knihy The Great Deformation: The Corruption of Capitalism in America, se nicméně názorově rozešli v navrhovaných metodách, hlavně jejich rychlosti a drastičnosti, s jejichž pomocí by vláda se schodky měla zatočit.
Podle Stockmana by Obamova administrativa měla v zájmu zalátání rozpočtových děr výrazně omezit výdaje a zvýšit daně. Demokrat Orszag považuje za rozumné zmírnit dopady cyklického vývoje ekonomiky s pomocí déle trvající fiskální expanze, která má značnou část populace uchránit od masové nezaměstnanosti. Ta totiž může ekonomice způsobit dlouhodobé problémy a podlomit její růstový potenciál.
Stockmanova kniha na víc než 700 stránkách popisuje škody napáchané v posledních 80 letech klientelistickým kapitalismem, rozhazovačnými politiky a také lehkovážnými centrálními bankéři, kteří s pomocí tiskařských lisů nafukovali jednu finanční bublinu za druhou. Začíná u Franklina Roosevelta ve 30. letech minulého století a nešetří ani republikána Reagana či George W. Bushe. Investorům autor radí všechny cenné papíry prodat a držet hotovost.
V rozhovoru pro agenturu Reuters Stockman připustil, že jeho recept je hodně bolestivý a že by jeho realizace přinesla celé generaci vyšší nezaměstnanost a pokles životní úrovně. Je to však prý lepší varianta než neustálé odkládání dne zúčtování.
Podle Orszaga je nesprávné dávat tolik viny za neutěšený stav ekonomiky a deficity vládám. Nezaměstnanost, propad příjmů a všeobecnou nejistotu mají prý na svědomí i nové technologie a změny ve struktuře globální ekonomiky.
Schodek amerického rozpočtu loni počtvrté za sebou přesáhl jeden bilion USD, a vytlačil tak celkové zadlužení Spojených států nad 16 bilionů USD. Situaci měly od ledna řešit automatické stabilizační škrty ve výdajích a zvyšování daní ve velkém rozsahu. Obama nakonec s republikány v Kongresu vyjednal kompromis, v jehož rámci byly mírně zvýšeny vybrané daňové sazby a zrušeny úlevy pro nejvíce vydělávající. Jelikož se ale znesvářené strany nedokázaly dohodnout na další podobě ozdravení amerických veřejných financí, začaly od března platit automatické výdajové škrty, jež by měly federální pokladně během deseti let ušetřit 1,2 mld. USD. Letos by škrty měly z rozpočtu ukrojit 85 mld. USD.
Americké vojenské výdaje dosahují zhruba 5 % HDP, což je nejvíc ze všech členských států NATO. V případě Turecka, jehož ozbrojené síly jsou v rámci Severoatlantické aliance druhé největší a jež je nejvíc vystaveno hrozbě konfliktu na Blízkém východě, tento poměr činí 2,5 % HDP. V absolutním vyjádření loni Spojené státy na obranu vydaly přes 700 mld. USD, tedy téměř tolik, kolik utratil zbytek světa dohromady. Obranné výdaje tvoří 20 % amerických federálních výdajů. Evropa, včetně Ruska, v roce 2011 na zbrojení vydala 370 mld. USD.
„Musíme stabilizovat a poté snížit státní dluh, nebo budeme do roku 2020 platit bilion dolarů jen na úrocích,“ varovala ve své zprávě Simpson-Bowlesova Národní komise pro fiskální zodpovědnost a reformu, ustavená v roce 2010 prezidentem Barackem Obamou. Její doporučení, směřující k ozdravení veřejných financí, však nebyla schválena.
(Zdroje: Reuters, CBO, SIPRI, AP)