Superuvolněná monetární politika USA přitahuje kritiku, naposledy ze strany vysokých představitelů asijského finančního sektoru. Barack Obama a Ben S. Bernanke jsou obviňováni z toho, že slepě ignorují riziko nových bublin a dalšího ekonomického chaosu. Podle kritiků Fed pomohl nafouknout technologickou bublinu, stejně jako způsobil nárůst cen na trhu s nemovitostmi a nyní vede globální ekonomiku do dalších problémů. Globální investoři si nyní díky nízkým sazbám v USA mohou levně půjčovat dolary a investovat do aktiv po celém světě. Podpora tohoto carry trade byla kritizována i při nedávné návštěvě prezidenta Obamy v Asii.
Tato mince má však dvě strany. Bernanke i další zástupci Federálního rezervního systému v detailních projevech argumentovali, že riziko bublin není tak velké jak se zdá. Velmi málo aktiv je podle nich evidentně nadhodnocených, možná žádné. Pokusy o propíchnutí bublin zvýšením sazeb by umrtvilo oživení již v počátcích. A lepším způsobem, jak se vypořádat s přehřátými trhy, je posílení finančních institucí, takže budou schopny ustát nevyhnutelný pád cen aktiv – tedy něco, co sám Bernanke a jeho kolegové uznávají, že v minulosti zanedbali. 16. listopadu předseda americké centrální banky i její místopředseda Donald L. Kohn jasně sdělili, že trhy s aktivy nejsou tím, na co se Fed zaměřuje. Následující den prezidentka Fedu v San Franciscu Janet L. Yellen prohlásila, že zdaleka není jasné, zda by Fed měl aktivně postupovat proti potenciálně nebezpečným výkyvům cen aktiv.
Tento přístup si vysloužil ve finančních kruzích kritiku. Například podle Nouriela Roubiniho Fed podporuje přílišnou spekulaci všeho druhu u všech možných aktiv. Ekonom Simon Johnson z MIT má také Bernankemu za zlé to, že pokračuje v ignorování bublin jako jeho vzor Alan Greenspan.
Bernanke ale může mít ve své současné argumentaci pravdu. Akcie v USA vzrostly od března o 60 %, jejich ceny relativně k očekávaným ziskům ale nevybočují z historického normálu. Cena ropy se více než zdvojnásobila, to se však jeví jako rozumný posun vzhledem k oživení světové poptávky. Vládní dluhopisy se nezdají být příliš drahé, protože inflace je velmi nízká a korporátní dluhopisy se obchodují s normálními rizikovými prémiemi. I trhy rozvíjejících se ekonomik se obchodují v rozmezí, které nevybočuje z historických standardů. Zlato sice odráží strach některých investorů z prudkého růstu inflace, inflační očekávání na dluhopisovém trhu a ve veřejnosti ale zůstávají omezena. Není ani patrný obrovský carry trade, o němž hovoří Roubini. Pokud by si mnoho investorů půjčovalo v dolarech, vzrostl by objem dolarových úvěrů. Půjčování bank v USA ale zůstává hluboko pod svým vrcholem, stejně jako sekuritizované půjčky v dolarech na Wall Street. A je ještě snazší oponovat stížnostem z Číny a Hong Kongu. Kdyby tyto země nechaly posílit své měny, jak USA požadují, jejich bubliny by rychle splaskly.
Pokud se bubliny přesto začínají tvořit, Fed se jimi bude zabývat pouze v rámci svého mandátu od Kongresu, který mu ukládá, aby udržoval stabilní ceny a plnou zaměstnanost. Namísto používáním úrokových sazeb Fed hodlá proti bublinám vystoupit s tím, co nazývá „obezřetnou makro-regulací“ – tedy regulací bank, která bere v úvahu situaci na trzích a ne jen jejich rozvahy. Paolo Pellegrini ze společnosti Paulson & Co k tomu ale poznamenává, že snaha o uvalení disciplíny na banky kombinovaná s nízkými sazbami je jako „zákon proti vraždám kombinovaný s tím, že chodíte po ulici a rozdáváte zbraně“.
Debatu o vztahu monetární politiky a bublin Bernanke považuje za možná nejdůležitější téma posledního desetiletí. Nyní se ovšem můžeme spolehnout na to, že Fed bude držet sazby velmi nízko, dokud oživení zjevně nezapustí kořeny a to bez ohledu na to, co se děje na trzích.
(Zdroj: The Economist)