Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Měly by Německo a Čína „platit“ za přebytek obchodní bilance?

Měly by Německo a Čína „platit“ za přebytek obchodní bilance?

27.8.2010 16:42
Autor: Redakce, Patria Online

Všichni Američané milují show televizní moderátorky a filantropky Oprah Winfrey. V jednom z nejzajímavějších dílů se žena přizná nic netušícímu manželovi, že promrhala 300 000 dolarů, a že proto muset být jejich dům zabaven exekutory. Ke konci pořadu visí celá tíha viny na bedrech nebohého muže, který se své drahé polovičce s pláčem omlouvá za to, že ji dost nemiloval.

To, co se na první pohled jeví jako umná manipulace v mezilidských vztazích, se stále častěji stává předmětem filozofických úvah ekonomů, kteří se pokoušejí vysvětlit, jak se rozhazovačné státy dostávají do potíží. Viděno očima Oprah a s mírnou nadsázkou, vinu za americkou bublina na trhu s nemovitostmi lze přičíst jak příliš spořivým Asijcům, tak nedbalosti amerického spotřebitele. Podobný pohled nabízí v své studii „Mantinely zlata a papírových peněz“ Barry Eichengreen z University of California a Peter Temin z MIT. Svoji práci, v níž zkoumají roli fixních směnných kurzů v hospodářském cyklu, navíc doplňují historickými paralelami mezi meziválečným systémem zlatého standardu a současnými zónami pevných, nebo navázaných kurzů (třeba euro, čínský jüan).

Spojené státy mají dnes problémy s obřím deficitem platební bilance. Po první světové válce tomu bylo ale přesně naopak. Na rozdíl od Velké Británie, Francie a Německa fungoval dolar i během války v režimu zlatého standardu (kdy peníze v oběhu musí mít svůj reálný podklad ve zlatě drženém bankami). Amerika posílila svoji pozici exportní velmoci na úkor válkou zaujatých Evropanů, kteří se poté permanentně potýkali s inflací, v případě Německa s hyperinflací.

Návrat ke zlatému standardu se zdál být cestou k znovunabytí prosperity, avšak vedl k velkým obchodním nerovnováhám. Krom Spojených států zaznamenávala přebytky obchodní bilance ještě Francie, která se sice ke zlatému standardu vrátila, ovšem ne na předválečné úrovni, takže byl frank v porovnání s librou a markou pro exportéry konkurenceschopnější. Británie a Německo naopak bojovaly s deficitem, který vyústil v nedostatek měnových rezerv, tj. tehdy zlata. Aby si drahocenný kov ve svých sejfech udržely, musely obě centrální banky držet úrokovou sazby neúměrně vysoko, čímž ještě více podvazovaly hospodářský růst (a tedy i export, který by mohl přiliv zlata v konečném důsledku zajistit). Obě země se tedy musely vydat cestou snižování nákladů a mezd, což se zhusta nelíbilo odborům.

Když přišla velká hospodářská krize, pravidla zlatého standardu ji ještě vyostřila. Základním imperativem tehdy bylo držet hodnotu měny a dostatek zlatých rezerv, proto se centrální bankéři v naprostém rozporu s dnešní makroekonomickou praxí rozhodli úrokové sazby zvýšit. To jen zesílilo tlak na deflaci doma i v zahraničí.

Analogie s dnešní situací není podle autorů studie dokonalá. Měnová báze může být dne podle potřeby elasticky zvětšována, tak aby v dobách recese uspokojila poptávku po hotovosti. Další rozdíl ale příliš optimismu nevzbuzuje. Velmoci opustily zlatý standard během války a poté zjistily, že i v dobách míru to lze učinit bez většího povyku. Státy, které na zlatě lpěly nejdéle (jako třeba USA), si prošly nejbolestivější recesí. Pro dnešní členy eurozóny však odchod není tak snadnou záležitostí.

Autoři také poukazují na podobnosti. Zdání stability vytvořené zlatým standardem vedlo k rychlé expanzi úvěrů deficitním zemím, až do doby, než se začalo pochybovat o jejich schopnosti splácet. Obrovské dluhy Španělska, Řecka a Portugalska nahromaděné během prvních deseti let existence eura lze považovat za moderní ekvivalent toho jevu.

Studie klade největší důraz na roli přebytkových zemí v prostředí fixních kurzů. Když nerovnosti ve světovém obchodě dosáhnou neúnosné úrovně, je na deficitních zemích, aby systém udržely v chodu tím, že sníží mzdy a ceny (jako to dnes musí dělat Řecko). Ale státy typu Německa a Číny, jejichž exportéři se starají o ohromné obchodní přebytky, nemají podobnou povinnost vykompenzovat nerovnosti zvýšením vlastní spotřeby. Tato malá vada na kráse znamená, že systémy pevných směnných kurzů automaticky tíhnou k deflaci.

A tady přicházejí pánové Eichengreen a Temin s odvážným, avšak nikoliv revolučním řešením, podle něhož by přebytkové země byly za stabilitu mezinárodního měnového systému stejně odpovědné. Takový nápad měl už ve čtyřicátých letech John Maynard Keynes. Ten navrhoval, aby byla vytvořena globální clearingová banka, která by zdaňovala, nebo dokonce konfiskovala nadbytečné rezervy přebytkových států. Spojené státy se tehdy postavily ostře proti, dnes by takové řešení naopak přivítaly, na rozdíl od spořivých Němců.

(Zdroj: The Economist)


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
12.12.2017
11:56Nové byty v Praze meziročně zdražily o 15 procent, tvrdí analýza Deloitte
11:32Přichází přelomový rok pro fúze a akvizice
11:11Evropské indexy mírně rostou, Gemalto +33 %
10:19Koruna kvůli pomalejší inflaci už tolik neláká, dražší ropa má omezený vliv na komoditní měny  
9:28Unipetrol vyhodnotí dopad ranního požáru na výrobu. Byl zvládnut rychle a bez zranění
9:13Rozbřesk: Inflace nahrává jen pomalému růstu sazeb, koruna postrádá jestřábí hlas
8:53Evropské futures v zeleném, asijské trhy v červeném. Kam se přidá Praha?  
6:46Ropný fond bez ropy? Horká otázka pro Norsko
11.12.2017
22:00Amerika vkročila do nového týdne pravou nohou
18:29V USA dvojkový scénář a matoucí zvířecí pudy
17:16Praha začala týden v červeném, nedařilo se CETV a Unipetrolu
17:02Libra nadále pod tlakem, dolar srážejí inflační prognózy  
15:57Jednoduché řešení brutální příjmové nerovnosti. Není to revoluce, ale akcie
13:49Německo si kupuje stále větší část globální ekonomiky a jen tak nepřestane
12:07Týdenní výhled: Dění tohoto týdne určí centrální banky, korunu budou zajímat inflační data  
11:20Evropa zahájila týden beze změny, komoditním titulům se ale daří
11:06Slavná Poldi půjde do konkurzu, zaměstnance čeká propouštění
9:59Rozbřesk: Centrální bankéři řeknou své poslední slovo...
9:46Pražská burza nenavazuje na pozitivní konec minulého týdne
9:23Inflace ustupuje ze svých maxim

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data